3. 19. století: nové techniky, nové přístupy

William Blake (1757–1827)

Základem jeho tvorby, nejprve spjaté s klasicismem, později se projevující - v romantickém duchu - vizionářským charakterem, byla rytina, lept i dřevořez. Ve svém díle se vrátil k dávné technice deskotisku, vyvinul vlastní způsob reliéfního tisku a barevného tisku, kterým dosáhl různých variačních obměn, podobně jako v případě ručního kolorování svých grafik.

Edward Young, Night Thoughts (Noční dumy), kolorovaný lept, 1797

 

Francisco José Goya y Lucientes (1746–1828)

Vytvořil mj. cykly leptů, akvatint - a nově i litografií, působivých kritickým postojem k dobovým poměrům.

z cyklu Caprichos (Rozmary), akvatinta, 1799

z cyklu Hrůzy války, lept ad., 1810

Býk napadený psy, litografie, kol. 1825

 

Eugéne Delacroix (1798–1863)

Malíř a grafik, který se v rámci ilustrací věnoval leptu a průkopnicky i litografii.

Johann Wolfgang Goethe, Faust, litografie, 1828

William Shakespeare, Hamlet, litografie, 1835

Tygr ležící v poušti, lept ad., 1846?

 

Gustave Doré (1832–83)

Nejvýznamnější francouzský ilustrátor 19. století. Rané práce realizoval především jako litografie, knižní ilustrace ve formě dřevorytů. Ilustroval  okolo 90 knih; vybudoval rozsáhlou dílnu zaměstnávající přes 130 rytců. 

Francoise Rabelais, Gargantua a Pantagruel, dřevoryt, 1854

Miguel de Cervantes, Don Quijote de la Mancha, 1863

Charles Perrault, Pohádky, 1864

Jean de La Fontaine, Bajky, dřevoryt, 1868

 

Honoré Daumier (1808–79)

Francouzský sochař, malíř, kreslíř a grafik, nejvýznamnější karikaturista 19. století, ostře kritizující politické poměry. 

Gargantua, litografie, 1831

Literární diskuse na druhé galerii, litografie, 1864


Paul Gauguin (1948–1903)

Vytvářel zinkografie, lepty, litografie, a především dřevořezy, které sám řezal kapesním nožem a tiskl.

Nave Nave Fenua, barevný dřevořez, 1892

Noa, Noa, 1894–1895 (a tisková deska)


Henri de Toulouse-Lautrec (1864–1901)

Malíř patřící zároveň k nejvýznamnějším grafikům-litografům konce 19. století. Svými volnými grafickými listy a plakáty čerpajícími především ze života na pařížském Montmartru zásadně ovlivnil hnutí secese.

Grafické dílo osobností spojených s ilustrací 20. století je uvedeno v rámci dalších kapitol.