5. Extrémní případ elektrického namáhání

Pojem elektrické namáhání  zahrnuje všechny druhy namáhání, které jsou způsobené vlivem elektrického napětí. Elektrické namáhání může být klasifikováno dle tvaru, frekvence, hladiny, spojitosti nebo determinovanosti napětí. Pokud se elektrické napětí mění v čase je nutno vzít do úvahy také rychlosti změn mezi jednotlivými hladinami.

Nejčastější rozdělení elektrického namáhání spočívá v dělení na namáhání střídavým napětím sinusového průběhu a napětím stejnosměrným (ss). Namáhání střídavým napětím 50 Hz je v současné době nejčastější namáhání ve výkonových aplikacích. Stejnosměrné napětí se ve výkonové technice v minulých letech používalo  především na vysokonapěťová vedení a kabely se stejnosměrným proudem (sloužící jako spojení mezi jednotlivými rozvodnými sítěmi rozlehlých států). V současnosti se tento obor rozvíjí zejména v Číně, kde je budováno vysokonapěťové dálkové vedení stejnosměrného napětí o napětí 1 a 1,2 MV. Dále se užívalo zejména v řízených pohonech se stejnosměrnými motory.

V rozvodných soustavách se často setkáváme s elektrickým namáháním způsobeným vlivy atmosférických výbojů (blesků), které jsou modelovány rázovou vlnou 1,2/50 μs,    a s vlivy spínacích impulzů modelované spínacím impulsem 250/5000 μs. Vliv impulzu opačné polarity se projevuje v obvodech se stejnosměrným napětím. Vysokofrekvenční namáhání nízkým napětím se objevuje v digitálních datových kanálech, výpočetní technice atd.

Ve výkonové elektrotechnice existují dlouholeté zkušenosti s namáháním střídavým napětím 50 resp. 60 Hz. Je vypracována řada metodik zkoušek pro toto napětí a známy jsou časové závislosti elektrických parametrů (klesající vnitřní rezistivita izolačního materiálu během stárnutí nebo pozvolný nárůst ztrátového činitele). Svým charakterem se jedná o stárnutí zejména maximální hodnotou přiváděného napětí. Změna napětí z jedné polarity na druhou trvá poměrně dlouhou dobu – 10 ms.

Při namáhání stejnosměrným napětím dochází především k problémům vytvářením prostorového náboje, jinak se při návrhu izolačních systémů bere v úvahu vodivostní proud a napěťová odolnost. Procházející vodivostní proud zde může způsobovat problémy vznikem elektrolýzy apod.

Atmosférický výboj se ve vysokonapěťových obvodech modeluje rázovou vlnou. Zde se sleduje zejména schopnost izolačního systému odolat určité hladině maximálního napětí rázové vlny. Normované zkoušky se provádí tak, že se testuje odolnost třem po sobě jdoucím impulzům. Ty mají jen jednu polaritu, a pokud se mezi jednotlivými impulzy neodvede elektrický náboj, následující impulz pak interaguje s prostorovým polem uvnitř a na povrchu izolačního materiálu. Spínací impulzy působí problémy v rozvodných systémech. Vlivy spínacích impulzů na životnost izolačních systémů jsou také předmětem výzkumu, např. [25].

V oblasti výkonové elektroniky je extrémním případem vysokofrekvenční pulzní namáhání způsobované např. měniči kmitočtu nebo napětí v obvodech řízených pohonů. Pulzní namáhání je namáhání způsobené pulzním napětím (napětím obdélníkového tvaru o strmosti napěťové hrany větší než 500 V.μs-1 a opakovací frekvenci větší než 1 kHz, viz. oddíl 6.1.2).

 Toto namáhání můžeme označit jako extrémní díky několika skutečnostem. Vysokofrekvenční pulzní namáhání ve výkonových aplikacích je poměrně nová záležitost. Vzhledem k tomu, že způsobuje zvýšenou degradaci izolačních systémů viz. např. [3], [4], [5], [8], [9], [15], je třeba mu věnovat zvýšenou pozornost.

V případě pulzního napětí nastává degradace izolačních materiálů nejen hodnotou napětí, ale i vlivem strmých nárůstů napětí na izolaci (kV.μs-1). Vlivem vysoké frekvence se strmý nárůst napětí na izolačním systému periodicky opakuje (v řádu jednotek až desítek kHz). Vysoká frekvence zde také způsobuje dielektrický ohřev materiálu. Dalším jevem spojeným s pulzním namáháním  je zvýšená aktivita výbojové činnosti. „Vysokofrekvenční korona“ se začíná objevovat při nižších hladinách napětí než při napětí střídavém 50 Hz, Obr. 13.

Tab. 3 Pulzní namáhání ve výkonové elektrotechnice


Druh pulzního namáhání

Jevy v izolačním systému

Příčiny vzniku

Důsledky působení

Náhodný pulz opačné polarity

v ss obvodech

interakce s prostorovým nábojem

rušení nebo porucha přivedená indukční, galvanickou nebo kapacitní vazbou

rušení, průraz

Atmosférické přepětí

překročení Ep, interakce s prostorovým nábojem

atmosférický výboj

průraz, přeskok, přepětí

Náhodný pulz v napájecí síti

interakce s prostorovým nábojem

zapnutí/vypnutí velké zátěže

elektromagnetické rušení, vyšší harmonické harmonické, degradace

Kmity na zátěži, přepětí – vlivem PWM

překročení Ep, polarizace, absorpční a resorpční proudy, částečné výboje

parazitní kapacity a indukčnosti vedení a zátěže

zrychlená degradace, zvýšené napětí na zátěži

Částečné výboje

výboje v dutinkách izolace – proudové a tlakové pulzy

dutinky, bubliny v izolaci, dosažení zapalovacího napětí

vznik ozónu, NOx, lokální oteplení,

růst tg d, růst vodivých cest v izolaci, průraz

Pulzně šířková modulace (PWM)

nerovnoměrné rozložení napětí na vinutí

vliv konstrukce izolačního sytému a vinutí

zrychlená degradace větší namáhání některých míst izolačního systému, průraz, dielektrický ohřev

Tab. 4 Zjištěný vliv vysokofrekvenčního pulzního namáhání na parametry izolačních systémů

Testovaný elektrický parametr

Vývoj parametru během elektrického stárnutí pulzním napětím vztaženo k vývoji při 50 Hz

Zapalovací napětí částečných výbojů

bez rozdílu/mírně rostoucí

Náboj částečných výbojů

mírně rostoucí

Poloha částečných výbojů na vlně napětí

měřeno při 50 Hz sinus

pozorovatelná degradace

měřeno při pulzním u

aktivita na hranách napěťových pulzů

Počet impulzů částečných výbojů za jednotku času

mírně rostoucí

Izolační odpor vzorku

klesající

Ztrátový činitel

rostoucí

Plocha pod absorpční křivkou

rostoucí

Kapacita vzorku

rostoucí

Polovodivé ochrany

silně degradují

 

 

Testování jednotlivých dopadů pulzního namáhání, příklady evaluace izolačních materiálů, naměřené charakteristiky a další popis je uveden v oddílech 8.1 a 8.2.