Degradace izolačních materiálů
Slovo degradace je latinského původu a znamená pokles, snížení nebo znehodnocení, v tomto případě nějaké funkční vlastnosti izolačního materiálu.
V případě izolačních materiálů je sledována jejich degradace hlavně s důrazem na elektroizolační vlastnosti. Často jsou však důležité i jiné parametry s ohledem na jejich další funkci (např. chladící funkci apod.).
Sledování parametrů izolačních materiálů můžeme rozdělit na tři skupiny dle skupenství.
U plynných izolantů je sledována zejména jejich elektrická pevnost a obsah rozkladných plynných komponent. Z toho může být vyvozen závěr o stupni degradace izolačního plynu.
U izolačních kapalin se sledují především viskozita, elektrická pevnost, obsah vody (vlhkosti), ztrátový činitel, permitivita, polarizační index, barva, množství inhibitorů, množství usazenin a kalů, kyselost, mezipovrchové napětí voda-olej, vnitřní rezistivita, obsah furanů, bod vzplanutí, částečné výboje, odolnost rázovému napětí 1,2/50 µs, odolnost spínacímu impulzu, infračervené spektrum, příp. obsah bakterií.
U pevných izolantů jsou testovány ztrátový činitel, vnitřní rezistivita, povrchová rezistivita, kapacita, částečné výboje, průrazné napětí, přeskokové napětí, odolnost rázovému napětí 1,2/50 µs, odolnost spínacímu impulzu, odolnost proti plazivým proudům, růst keříčkových výbojů, odolnost stejnosměrnému napětí, odolnost zvýšenému napětí, pevnost v tahu, rázová houževnatost, vrubová houževnatost, teplotní vodivost, teplotní odolnost, permitivita, tvrdost, teplotní roztažnost, hustota, obsah vlhkosti, polarizační indexy, poměr kapacit C2/C50, absorpční a resorpční proudy, pájitelnost, svařitelnost. Často se provádí termomechanická analýza, diferenční termická analýza, diferenční skenovací kalorimetrie, infračervená spektroskopie, chromatografie a mnohé další analýzy.