Ilustrace a avantgarda
Expresionismus
Kubismus
Futurismus
Dadaismus
Konstruktivismus
De Stijl
Ruský a sovětský konstruktivismus
Bauhaus
Surrealismus
5. Konstruktivismus
5.2. Ruský, resp. sovětský konstruktivismus
Ruský, resp. sovětský konstruktivismus se rozšířil po Říjnové revoluci 1917, kdy se k Tatlinovi rozvíjejícímu koncepci rohových reliéfů z průmyslových materiálů přidali Naum Gabo, Antoine Pevsner, Alexandr Rodčenko a Varvara Stěpanova. R. 1920 se rozštěpil na dvě frakce: vydáním Realistického manifestu se Gabo a Pevsner přihlásili k čistému umění a na Západě pak začali šířit svou verzi konstruktivismu. Ruský, resp. sovětský konstruktivismus (a zde) formulovaný v Programu Produktivistické skupiny byl propojený s cíli politické propagandy. Ostatně už Tatlinův Památník III. internacionály představoval výrazný posun k aktuální politické angažovanosti.
Tradiční obrazové prostředky konstruktivismus nahradil integrovanými fotomontážemi a výraznou typografií za použití minimální palety barev – často jen černé v kombinaci s červenou nebo žlutou. Oblíbenými prvky byla diagonála, kruh a čtyřúhelník.
Vladimir Tatlin
Rohový kontra-reliéf, 1914
Alexandr Rodčenko
filmové plakáty: Sergej Ejzenštejn, Křižník Potěmkin, 1925
Vladimir a Georgij Stenberg
filmové plakáty: Dziga Vertov, Muž s kinoaparátem, 1929 (a zde); Sergej Ejzenštejn, Křižník Potěmkin, 1929
PROUN, 1919
Prounenraum, 1923
knižní obálky: Architektura VCHUTEMAS, 1927; Architektura současného Západu, 1932...
... a typografie: Suprematický příběh O dvou čtvercích, 1922; Vladimir Majakovskij, Pro hlas, 1923