5. Konstruktivismus

5.3. Bauhaus

Vlivy obou proudů, jak hnutí De Stijl, tak konstruktivismu, se protnuly s koncepcí Bauhausu, vzniklého sloučením výmarské Akademie výtvarných umění  a velkovévodské Školy uměleckých řemesel.  

Propojením podstaty instituce a hnutí mohlo vedení jednak rozvinout kolektivní práci a konkrétně realizovat své záměry, jednak prosadit radikální program vymezující se vůči dosavadním výukovým zvyklostem. 

Pogram-manifest byl publikován spolu s Katedrálou Lionela Feiningera, odkazující na středověk s jeho stavebními hutěmi: jádrem školy se stávají dílny, učitelé jsou mistry, studenti učni nebo tovaryši. 

Škola byla otevřená novým poznatkům a názorům, které s každou osobností vyučujícího integrovala do svého plánu; vzhledem k tomu ovšem zároveň představovala značně individualistické prostředí, proměňující se s každým příchozím, včetně ředitelů Waltra Gropia, Hannese Meyera a Miese van der Rohe.


Vizuální principy Bauhausu byly v rámci funkcionalistických tendencí založeny na využití základních geometrických prvků: čtverce, kruhu, trojúhelníku; v architektuře analogicky na využití krychle, koule, jehlanu, resp. válce.


srov. logo: Johannes Auerbach, 1919 vs. Oskar Schlemmer, 1921 (užívané od 1922)

Walter Gropius, Bauhaus Dessau

Herbert Bayer, písmo Universum, 1925

Paul Renner, písmo Futura, 1927

---


Na půdě Bauhausu byl rozvinut koncept hnutí Nové typografie, reagující na pokleslý grafický design 19. století. Už r. 1923 se u příležitosti výstavy Bauhausu zasazoval o nový přístup László Moholy-Nagy. R. 1925 vyšla Elementare Typographie Jana Tschicholda, r. 1928 jeho klíčová kniha Neue Typographie, v níž formuloval a na příkladech představil své teze o novém grafickém designu:

asymetrický layout

bezpatkové písmo

použití fotografie

malá písmena