7. Vyhodnocení a chyby



Výše popsané kapitoly mají logickou návaznost - a v ideálním případě v této posloupnosti dojdeme k cíli. V praxi se však může stát, že se po fázi testování budeme vracet a třeba měnit technickou specifikaci, protože zjistíme, že určitou část zadání není možné splnit. Často budeme hledat kompromisy. 

Myslím, že již ve  fázi definice lze poznat kvalitní produkt a smysluplný design. Student, který dokáže tuto část zvládnout  a pochopit má dobré vyhlídky, že jeho projekt bude mít  inovačním potenciál.

Po celou dobu návrhu nesmíme zapomenout  na našeho uživatele, popřípadě zákazníka.

Definice je složitá část  - potřebujete určitou zkušenost, jak dokázat produkt nebo výrobek definovat - a obvykle studentům radím, aby se soustředili jen na několik málo věcí, které jsou schopni podchytit.

Důležité je dávat si realistické cíle, nesnažit se zachytit všechno vědomí světa a všechny možné detailní technikálie. Je výhodné produkt definovat z pohledu uživatele a jako designer se snažit všechny důležité aspekty naplnit.

Fáze definice je také velmi důležitá  - pro konzultace i vlastní evaluaci práce.

Pokud mám produkt dobře definován, vím tedy co hledám.  Připravuji sobě i konzultantům mnohem jednodušší pozici. Naplňuje můj design vytyčení cíle? 

Odpovědi pak dokáží být jasné a jednoduché, mám-li jasnou představu toho, co hledám.

Vytvořením detailního “user strories”  se připravuji na obhajobu a vysvětlení toho, proč můj design vypadá, tak jak vypadá a proč jsem zvolil daná řešení. Mezi časté chyby nejen studentů patří přeskakování prvních fází - empatii často nahradí jakási touha - já chci navrhnout něco a místo empatie přichází egoismus. Já chci, já bych chtěl, mně se líbí… a přesvědčení, že moje tvarové řešení je dobré, protože je prostě dobré a mě se líbí.  Ne, není dobré a je třeba již samotné téma práce podrobit kritice a hledat taková zadání, která vytváří prostor pro kreativitu a inovace. 

Obecně, mám dojem že spousta studentů se fázi testování vyhýbá, ale jejich strach je iracionální a to, že svůj návrh netestují znamená, že lepším případě stagnují. Jejich návrh žije z prvních přímočarých řešení, nebo jeho nefunkčnost bývá zabalena do líbivého stylingu. Vznikají tak v lepším případě variace již hotových věcí, ale spíše jde jen o stylistická cvičení různé úrovně bez ambice opravdové inovace a možnosti zhodnocení.

Byl bych rád, kdyby si studenti osvojili jednotlivé fáze kreativní tvorby a pochopili jejich význam.

Kreativní práce je zajímavá, ale mnohdy může vést k určité frustraci, nedokážu-li svoje návrhy a kreativní myšlení správně využít a výsledky své práce proměnit v hmatatelný výsledek.

Systematizování naší práce pomáhá především nám samotným se v práci zorientovat.