Světový vývoj designu v letech 1945–1959
Celkový přehled světového dění v poválečném (průmyslovém) designu
Design v poválečné době a jeho stylový vývoj
Design jako součást poválečné kulturní a myšlenkové avantgardy a jeho prezentace
Design a svět na konci padesátých let. EXPO 58 v Bruselu a „bruselský styl“
Vývoj designu v USA do konce padesátých let
Americká designérská scéna v poválečném období
Pokračování činnosti průkopníků amerického designu
Americký automobilový styling v letech 1945–1959
Spojené státy jako důležité centrum „druhého mezinárodního stylu“
Skandinávský design v poválečném období
Fenomén italského designu a jeho vývoj do konce padesátých let
Italská kultura a rozvoj poválečného designu na pozadí technického vývoje
Vlastní tvorba italských designérů a osobnosti oboru
Design firmy Braun a Hochschule für Gestaltung v Ulmu – německý příspěvek k designérské avantgardě poválečných desetiletí
Role firmy Braun v poválečném designu technických výrobků
Počátky a rozvoj Hochschule für Gestaltung v Ulmu
Tvarové řešení evropských automobilů v letech 1945-1959
Tvarový a typologický vývoj automobilových karoserií v poválečné Evropě
Rozvoj moderních nových přístupů v konstrukci a designu evropských automobilů v letech 1945-1959
6. Tvarové řešení evropských automobilů v letech 1945-1959
6.2. Rozvoj moderních nových přístupů v konstrukci a designu evropských automobilů v letech 1945-1959
Navzdory nepříliš příznivé ekonomické situaci po 2. světové válce pokračuje činnost exkluzivních karosáren, které rovněž přispěly k modernizaci pojetí automobilové karoserie.
Některé karosárny začínají spolupracovat s automobilkami na výrobě sériových automobilů, resp. některých jejich karosářských variant.
Už na počátku 50. let ovlivnil řešení koncepce karoserií výzkum pasivní bezpečnosti.[1] Stalo se tak ve vývoji automobilů společnosti Daimler-Benz, kde působil jeden z nejpozoruhodnějších automobilových konstruktérů 20. století, Rakušan maďarského původu Béla Barényi. Jeho první návrhy bezpečného automobilu pocházejí již z konce čtyřicátých let, v r. 1952 pak byla zahájena výroba prvního Mercedesu s karoserií řešenou s ohledem na deformační zóny a podle výsledků bezpečnostních zkoušek. V průběhu 50. let Barényi dále pracoval na dalších koncepčních studiích.
V 50. letech se designérské metody, zaváděné nejprve v amerických automobilkách, obecně uplatňují i u evropských výrobců. Jde jak o používání modelů (vč. maket v měřítku 1:1 pro tvarové i ergonomické řešení automobilů, tak zakládání specializovaných designérských pracovišť a studií.
V průběhu padesátých let prakticky u všech západoevropských automobilek vznikla alespoň menší designérská pracoviště Na modelech se ověřovala rovněž ergonomie interiérů.
Béla Barényi, autor četných patentů od dvacátých let, sice neuspěl s projekty bezpečných a variabilně řešených automobilů, zato se stal průkopníkem pasivní bezpečnosti. Pod jeho vedením zavedla společnost Daimler-Benz bariérové zkoušky (crash testy) jako součást vývoje automobilů.
[1] Prvky pasivní bezpečnosti jsou např. (vhodně řešené) nárazníky, bezpečnostní pásy nebo airbagy, tedy prvky, které v případě kolize zmírňují její následky pro posádku. Prvky aktivní bezpečnosti (prvky ovlivňující pohotovost řízení, brzd atd., dále výhled řidiče a jeho informace o jízdě a provozu apod.) pak pomáhají kolizi předejít.