1. Situace československého designu v 70. a 80. letech

V československém designu 70. a 80. let vrcholila institucionalizovaná podpora československého státu průmyslovému designu. Na počátku období tzv. normalizace byl z původní Rady, resp. Střediska výtvarné kultury výroby vytvořen Institut průmyslového designu (IPD). Byl řízen Federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj a měl se stát vedoucím pracovištěm vědeckotechnického rozvoje s meziodvětvovou působností pro průmyslový design.

Na rozdíl od šedesátých let se zde rozvíjela především teoretická a výzkumná činnost, často zcela odtržená od reality a především od vlastní průmyslové výroby. V tzv. laboratoři designu měly být řešeny závažné tvůrčí úkoly, podpořené teoretickými pracemi sociologů a ekonomů. IPD měl rovněž za úkol prezentovat československý design v zahraničí včetně zemí "západu".

Spolupracovalo se především se státy RVHP a s moskevským Všesvazovým institutem technické estetiky. Při takto důležitých úkolech designu začala postupně upadat konkrétní práce při posuzování designu ve Státních zkušebnách, až zanikla v 80. letech docela. Většina průmyslových designérů ve strojírenství spolupracovala externě, až na několik výjimečných podnikových designérských pracovišť ( VÚOSO), s výrobními podniky prostřednictvím externích zakázek.