Československý design 70. a 80. let
Situace československého designu v 70. a 80. letech
Pronikání designérské práce do ´nových´ oborů v Československu v 70. a 80. letech
Přínos čs. průmyslových designérů ke kultuře průmyslových výrobků v reálném socialismu
Limity uplatnění designu v československém průmyslu 70. a 80. let
Nástup nové generace v čs. průmyslovém designu2. Pronikání designérské práce do ´nových´ oborů v Československu v 70. a 80. letech
Zatímco některá, ve vyspělých zemích exponovaná průmyslová odvětví zažívala u nás ve vztahu k uplatnění designérské práce značnou stagnaci (automobilový průmysl, spotřební elektronika atd.), jiná naopak zaznamenaly velmi intenzivní rozvoj. Byly to nejen obory, pro které bylo nadále místo v exportní politice státu, ale také ty, kde byly kladeny stále větší požadavky na bezpečnost práce a provozu. Právě zde se designéři, stále výrazněji spíše tvůrci komplexnějšího záběru než ryzí výtvarníci, velmi dobře uplatnili v řešení úloh spojených s ergonomií tvarově technologických problémů či tvorbou firemního stylu.
Ve druhé polovině šedesátých let byl v Brně založen Výzkumný ústav stavebních a zemních strojů (VÚSZS) s designérským pracovištěm.
Práce zdejších designérů (od počátku 70. let to byl především Vladimír Autrata) naprosto organicky zahrnovala podrobné ergonomické studie obsluhy strojů
Velmi komplexním způsobem rozvinul designérskou práci ve vývoji stavebních a zemních strojů všestranný Petr Tučný.
V 70. letech se změnou poměrů např. opět poklesl zájem o spolupráci s designérem v Děčínských strojírnách, takže další návrhy Štefana Malatince, vznikající od počátku desetiletí, už nebyly realizovány.
Naopak v průběhu 70. let se rozvinula spolupráce některých československých designérů s Českými loděnicemi. Šlo o sérii velmi náročných zakázek, kde se snad nejvíce osvědčil komplexní přístup k řešení problémů a technická erudice designérů, a v nichž líbivé stylistické řešení nemohlo najít sebemenší prostor. Byly to např. říční remorkéry, stavebnicová řada ubytovacích plavidel pro říční bagry pro extrémní klimatické podmínky Dálného Východu atd.
Velmi specifickou oblast vývoje představují stroje pro opravy a údržbu železničních tratí.
Přesto i zde vstoupil kolem poloviny 80. let do vývojových prací v podniku Mechanizace traťového hospodářství (MTH) designér - tehdy pedagog VŠUP Alexius Appl. Během několika let dokázal vytvořit ucelenou řadu strojů pro podbíjení pražců, čištění štěrkového lože, drezín atd. s nezaměnitelným tvarově-architektonickými barevně-grafickým řešením. Úvodní studie začínají jako skladba kubických hmot, v průběhu vývojových prací se v těsné součinnosti s vývojáři designérské řešení neustále přibližuje všem kritériím technického zadání a hledá optimální funkční provedení stroje jako celku. Vývoj a výroba těchto speciálních vozidel pokračuje dodnes a výrobce sklízí trvalé úspěchy na zahraničních trzích, především v USA.