6. Fenomén studentského designu v českém prostředí po r. 1990

Po r. 1990 nastal – ve srovnání s dřívější situací – ohromný rozvoj výuky designu na našich vysokých školách, vesměs pod vedením zkušených designérů několika generací. K designérským ateliérům VŠUP v Praze a Zlíně přibyl od r. 1994 Odbor průmyslového designu (dnes obor průmyslový design ve strojírenství) na Ústavu konstruování Fakulty strojního inženýrství (FSI VUT) v Brně, ateliér designu výrobků (dnes produktového designu) na Fakultě výtvarných umění (FaVU) téhož vysokého učení. Tehdy byla zahájena výuka designu, byť ne na úrovni ateliéru, na Fakultě architektury a fakultách strojní a dopravní při ČVUT v Praze.

Před studenty se otevřely do té doby nebývalé možnosti studia v zahraničí formou výměnných pracovních stáží nebo dlouhodobých studijních pobytů. Také možnosti účasti v tuzemských i zahraničních soutěžích byly nesrovnatelně vyšší než u generace předchozí. Už po polovině devadesátých let se tak v našem designu začíná projevovat výrazná tvorba další silné generace.

Objevilo se několik velmi invenčních projektů s podstatným zastoupením "nových" oborů, jako byla např. zdravotnická technika.

Někteří ze studentů uspěli se svými návrhy už během studia a navázali úspěšnou spolupráci s výrobci.

Pro rozvoji studentského designu byly nezbytné soutěže. Mezi domácími šlo především o tři ročníky ETA Vize v letech 1997, 2002 a 2005, Soutěž vypisoval výrobce elektrospotřebičů ETA a. s. ve spolupráci s Designcentrem ČR.

Kolem r. 2000 se potenciál oceněných účastníků začal projevovat přímo v novém výrobním programu této firmy.

Důležitou roli sehrála také možnost odborné praxe především v designérském studiu Škoda Design v Mladé Boleslavi, někdy spojené i s tématem klauzurních nebo diplomových prací.

Touto formou prošla od druhé poloviny devadesátých let řada studentů prakticky všech našich vysokoškolských ateliérů zaměřených na průmyslový design; početně jsou však zastoupeni i studenti specializovaného ateliéru designu dopravních prostředků z Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě. Tato praxe v některých případech předcházela trvalému zaměstnání v designérském studiu Škodovky, jindy odstartovala úspěšnou designérskou činnost i v zahraničí.

Lze také doložit i aktivní účast designérů mladé generace na nové formování české designérské scény po r. 1990. naprosto mimořádným příkladem je činnost zakladatelů a majitelů zlínské firmy MM Cité (MM-zkratka pro "městský mobiliář") Davida Karáska a Radka Hegmona.Získali nejvyšší ocenění v soutěži na návrh městského mobiliáře pro Zlín, vypsané ve spolupráci s Design centrem ČR. Následně založili při velmi skromných materiálních poměrech vlastní firmu, která už před koncem 90. let mohla nabídnout prakticky kompletní sortiment městského mobiliáře - parkové lavičky, přístřešky a další vybavení pro zastávky linek městské dopravy, odpadkové koše, orientační systémy atd., navíc v několika řadách, lišících se tvarovým a materiálovým provedením i finanční náročností výroby.

Kromě odvážné expanze naprosto současně pojatého mobiliáře do veřejného prostranství včetně historických městských prostor je pozoruhodným jevem spojení designérů, majitelů výrobního podniku a obchodníků v osobách obou protagonistů firmy. Po r. 2000 se činnost firmy dále rozvíjí, uplatnila se i při realizaci nových prostor železničních zastávek Českých drah, firma se úspěšně etablovala na zahraničních trzích, a v současné době rozšířila své aktivity i o zastoupení zahraniční firmy obdobného zaměření pro ČR.