4. Od 2. světové války do 80. let

Období mezi 2. světovou válkou a koncem 80. let je strukturováno několika výraznými mezníky, které předurčily politický vývoj a v souvislosti s tím i cesty, jimiž se ubírala knižní ilustrace.

1945–1948

obnova spolkové činnosti

navazování na předválečnou tvorbu

1948

zákaz činnosti uměleckých skupin

doktrina „socialistického realismu“

Polovina 50. let: pozvolné „tání“

úmrtí Stalina (1953), následná kritika kultu osobnosti

příprava Čsl. pavilonu na EXPO 58 v Bruselu – pootevření hranic

1957: výstava Mladé umění, Zakladatelé moderního českého umění

obnova spolkové činnosti

obnovena soutěž o nejkrásnější knihy

1964: první ročník mezinárodního Bienále užité grafiky Brno

Od poloviny do konce 60. let: relativně liberální období

V důsledku událostí srpna 1968, přibližně od r. 1970:

zákaz činnosti uměleckých skupin

zrušení progresivních periodik

postupné změny začaly od poloviny 80. let

---


Po válce vystoupili z ilegality členové válečných skupin, z nichž měla pro ilustraci největší přínos Skupina  42, zejména Kamil Lhoták a Jan Kotík. Zatímco Kamil Lhoták pokračoval v tradici civilismu okouzlením světem starých automobilů, bicyklů, balónů, Jan Kotík připravoval cestu abstrakci. V ilustraci a typografii se pak uplatnil i člen někdejší válečné skupiny Sedm v říjnu Zdeněk Seydl. 

Navázání na prvorepublikové tradice však zabránily události února 1948. Progresivním umělcům byla cesta k veřejnosti opět uzavřena. Jak je patrné z úvodního přehledu, v druhé polovině 50. let došlo k postupné obnově tradic, které napomohly rozvoji knižní kultury a grafického designu v příštím desetiletí. Vznikla nová uskupení - nebo přesněji opět, stejně jako tomu bylo v případě někdejších válečných skupin, vystoupila z ilegality. V ilustraci se významně uplatnili členové UB 12 a Trasy, ale i solitéři: experimentátor Stanislav Kolíbal, Alena Kučerová či Jiří John pracující s rastrem, Daisy Mrázková nebo Václav Boštík. K významným ilustrátorům patřili také Vladimír Tesař, Jaroslav Šerých, Zdeněk Sklenář, Jiří Balcar ad.

Ačkoli 60. léta nebyla v Československu zdaleka liberální, otevřela umělcům cesty do Evropy - myšleno literárně i doslovně. Rok 1968 je opět uzavřel. 

Protože však oblast typografie a ilustrace - a především ilustrace určené dětem - stála do jisté míry stranou politických omezení, stala se útočištěm řady vynikajících osobností. V důsledku toho nastal její nebývalý rozmach.

---



Osobnosti a příklady tvorby



Alena Kučerová

Christian Morgenstern, Šibeniční písně, 1959–61

Zdeněk Sklenář

Bohumil Mathesius, Zpěvy staré Číny, 1967 

Jaroslav Šerých

Charles Baudelaire, Květy zla, 1962


Jiří John

Anna Seghers, Výlet mrtvých dívek, 1965


Pavel Sukdolák

Virginia Woolf, Smyčcový kvartet, 1982


Stanislav Kolíbal

James Joyce, Dubliňané, 1990 ad.


Další příklady viz stejnou kapitolu v Ilustraci pro děti a mládež.