Česká ilustrace
3. V době první republiky
Vedle klasicky orientovaných umělců zmíněných v předešlé kapitole zasáhla za první republiky do ilustrace avantgarda.
Ve 20. letech byl jejím hlavním ohniskem Umělecký svaz Devětsil, v jehož prostředí vznikl dynamický model, který se během desetiletí jeho existence ve 20. letech proměňoval.
Ve své první vývojové fázi Devětsil usiloval o poetický naivismus, v opozici vůči modernímu umění a technické civilizaci. Tento odmítavý postoj opustil koncem r. 1922, kdy došlo také k obměně členů.
ReD, měsíčník pro moderní kulturu, Revue svazu moderní kultury Devětsil, 1927–31
Disk, internacionální revue, 1923–25
Pásmo, 1924–56
Osobnosti
původní členové: Karel Teige, Adolf Hoffmeister, František Muzika, Bedřich Piskač, Alois Wachsman, Jaroslav Seifert, Vladislav Vančura ad.
po změně programu odešli Hoffmeister, Muzika, Piskač, Wachsman, a naopak přišla řada dalších osobností: Otakar Mrkvička, Jiří Jelínek, Jindřich Štyrský, Toyen, Konstantin Biebl, František Halas, Vítězslav Nezval, Jiří Voskovec; vznikla architektonická sekce, kterou tvořili členové Puristické čtyřky Jaroslav Fragner, Karel Honzík, Evžen Linhart, Vít Obrtel
Karel Teige
Vítězslav Nezval, Abeceda, 1926
Surrealismus proti proudu, 1938
Jindřich Štyrský
Souvenir, 1924
Ve 30. letech tu měl vliv surrealismus, reprezentovaný od r. 1934 Skupinou surrealistů v ČSR. Pojítkem mezi Devětsilem, vrcholícím artificialismem, a vznikem surrealismu byla rozsáhlá mezinárodní výstava Poezie 1932 v budově SVU Mánes. Z domácích umělců se jí účastnili mj. Emil Filla, Adolf Hoffmeister, František Janoušek, Vincenc Makovský, František Muzika, Bedřich Stefan, Hana Wichterlová, Josef Šíma a Toyen, ze zahraničních Max Ernst, Salvador Dalí, Paul Klee, Alberto Giacometti, Joan Miró ad.
Osobnosti
Členy Skupiny surrealistů v ČSR byli Karel Teige, Jindřich Štyrský, Toyen, Vítězslav Nezval, Konstantin Biebl, Bohuslav Brouk, Jindřich Honzl, Jaroslav Ježek ad. Za války, kdy se k ní přidal Jindřich Heisler, skupina působila v ilegalitě.
Karel Teige
Koláž č. 371, 1951
Jindřich Štyrský
Z mého deníku, 1933
Ruka, 1940
Toyen
Úděs, 1937
cyklus Schovej se, válko, 1944
Jindřich Heisler
Z kasemat spánku, 1940
Na jehlách těchto dní (texty k fotografiím Jindřicha Štyrského), 1941
Ze stejného těsta (cyklus fotografik, vzniklých leptáním a tavením filmové emulze), 1944
esej O ilustraci, která není ilustrací, 1946
Mezi válkami se objevila řada výrazných ilustrátorských osobností, jako např. Josef Lada, Karel Svolinský, Zdeněk Burian, později Cyril Bouda, Josef Čapek, František Tichý a těsně před 2. světovou válkou Jiří Trnka nebo Kamil Lhoták.