6. H.265 (MPEG-H část 2, HEVC) (High Efficiency Video Coding)

  • Nástupce standardu MPEG-4 AVC, který snižuje datový tok na polovinu při zachování porovnatelné obrazové kvality s předchůdcem H.264.
  • Jeho nasazení a podpora je v UHDV/UHDTV (Ultra High Definition Video and Television), kde se počítá s rozlišením 8K (7680x4320p) ve standardech DVB-T2, DVB-C2, DVB-S2.
  • Při kódování klade vysoké nároky na výpočetní výkon (podle prováděných měření je kódování H.265 videa až 10x a dekódovaní až 2x náročnější na procesor, než u zpracování H.264).
  • HEVC je položen na stejné struktuře jako předchozí verze AVC avšak má mnoho přidaných vylepšení, jako např.:
    • podpora až 8K UHD (ultra high definition) videa s rozlišením 8192 x 4320 px,
    • flexibilnější rozdělení makrobloků (superbloků) od velkých po malé,
    • lepší flexibilita v predikčních módech a transformování velikostí makrobloků,
    • funkce k podpoře efektivnějších paralelních zpracování.
    • důmyslnější predikce a signalizace módů a pohybových vektorů,
    • důmyslnější interpolační a „protiblokové“ filtry.

Makroblok:
  • je procesní jednotka ve formátech komprese obrazu a videa založená na lineárních blokových transformacích, jako je například diskrétní kosinová transformace (DCT).
  • Makroblok se obvykle skládá ze 16 × 16 vzorků a dále se dělí na transformační bloky a může být dále rozdělen na bloky predikce (předpovědi).
  • Formáty založené na makroblocích zahrnují metodu ztrátové komprese JPEG, kde se nazývají bloky MCU (formáty H.261 , MPEG-1 část 2 , H.262 / MPEG-2 část 2 , H.263 , MPEG-4 část 2 a H.264 / MPEG-4 AVC).
  • V H.265 / HEVC byl makroblok jako základní procesní jednotka nahrazen kódovací stromovou jednotkou (CTU).

Podrobnější vysvětlení uvedené terminologie na: