Osnova sekce

  • ESF II - projekt Západočeské univerzity v Plzni

    registrační číslo CZ.02.2.69/0.0/0.0/18_056/0013239

    KVK/GA - Galerijní animace

                                                         Toto dílo podléhá licenci Creative Commons 4.0 ve variantě BY-SA

                                                                                         



    Vážené studentky, vážený studente,

    vítejte v kurzu věnovaném galerijní animaci. Vzhledem k současné situaci a nařízením, kdy dochází k úpravě výuky na ZČU v Plzni a přechodu na alternativní formy výuky (distanční, hybridní), je i v našem případě třeba přistoupit na přizpůsobený chod a jednání daného kurzu.

    Cíl předmětu zaměřující se na získávání kompetencí pro přípravu a realizaci osobitých přístupů k tvůrčím dílům v galerijních či muzejních institucích se nemění. Po obsahové stránce dochází ke koncepčním úpravám kurzu, neboť není aktuálně reálné aby se studijní skupinka za nynějších podmínek scházela a pracovala společně na univerzitní půdě ani v galerijních a muzejních prostorách. 

    I z těchto důvodů nám bude v rámci výuky zmiňovaného kurzu prospěšný virtuální prostor v Moodlu, kde budeme společně spolupracovat. Nabízejí se zde možnosti vzájemného sdílení a zprostředkování, což lze vnímat jako potřebné v rámci zaměření uvedeného kurzu. Věřím, že danou situaci pojmeme jako výzvu a budeme k ní přistupovat inspirativně a vstřícně.

    V případě potřeby jednat se mnou záležitosti pojící se s kurzem se na mě neváhejte obrátit skrze mail havlijak@kvk.zcu.cz, budu se snažit reagovat v co nejkratším možném čase.

    Jakub Havlíček




  • Cíle předmětu (anotace):

    V rámci předmětu student získává kompetence pro přípravu a realizaci aktivizujících přístupů k uměleckým dílům ve výstavních síních muzeí a galerií. Učí se zvládnout přístupy založené na směřování k výtvarným zážitkům. V neposlední řadě získává kompetence pro přípravu, realizaci a reflexi galerijní animace.


    Požadavky na studenta: 

    Mezi požadavky pro zdárné splnění předmětu je absolvování "náslechu" galerijní animace, který bude přizpůsobený aktuálním možnostem. Student pořídí a metodicky zpracuje pozorovací záznam z náslechu. Účastník kurzu se v dostatečné míře věnuje samostudiu doporučené literatury. Stěžejní částí plnění je realizace jedné galerijní animace v časové dotaci minimálně dvou vyučovacích hodin (2 x 45 minut) včetně písemného vypracování optimálního scénáře s tabulkou vazeb na RVP. V případě nemožnosti uskutečnit připravovaný plán v galerijní / muzejní instituci z důvodu nevlídné situace související s covidovou pandemií, přechází student do tvorby modelového scénáře pro existující výstavní program, a to po dohodě s vyučujícím.


    Výčet dílčích témat:

    1. Co jsou to galerijní animace.

    2. Typologie a metodika galerijních animací.

    3. Uplatňování prvků a principů pedagogického konstruktivismu a zážitkové pedagogiky v galerijních animacích.

    4. Galerijní animace a artefiletika.

    5. Koncipování galerijních animací ve vazbě na Rámcový vzdělávací program.

    6. Příprava galerijní animace a její formy.

    7. Realizace animace.

    8. Dokumentace animací a její zpracování.

    9. Využití dokumentace v reflexi a evaluaci.




  • Co vše si člověk může představit pod termínem galerijní animace nebo zprostředkování umění? A kde se s ním můžeme setkat? Jedná se o momenty striktně vymezené pouze galerijním či muzejním institucím?  Co je úlohou lektorských center a jakým způsobem přistupují k uměleckým dílům? 

    Pojďme spolu hledat odpovědi na tyto a spoustu dalších otázek vztahujícím se k problematice galerijní animace a zprostředkování umění. V mnohých momentech se budeme nad jednanými pasážemi pozastavovat v průběhu kurzu. Pod daným příspěvkem přikládám v digitální podobě knihu s názvem Galerijní animace a zprostředkování umění od prof. Radka Horáčka, jež je v současné době vědoucím Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

    Vlastní odborná kniha je koncipovaná coby dílčí utřídění informací o problematice a metodách zprostředkování současného umění a otevírá prostor jedincům, kteří mají zájem se o specifických přístupech dozvědět více, inu, pojďme se spolu dozvídat ...

    Pod příspěvkem je otevřené diskuzní fórum, kde máte prostor osobitě reagovat jednané téma a sdílet své vlastní zkušenosti.




  • Jedním z prvních publikovaných příspěvků je odkaz k uskutečněné výstavě v Masných krámech v Západočeské galerii v Plzni, která nesla název Přihraj! Aspekt spolupráce v tvorbě studentů UMPRUM. Výstavní přehlídka prací studentů pražské UMPRUMky stavěla svůj koncept na spolupráci, jež je možné vnímat coby "nezbytnou součást fungování a rozvoje lidské společnosti. Obzvláště v současné době se ukazuje, že propojení mezi jednotlivci i obory přináší lepší a komplexnější řešení nejrůznějších aktuálních potřeb a problémů. Výstava studentů UMPRUM Přihraj! Aspekty spolupráce v tvorbě studentů UMPRUM dokazuje sílu sdílení a vzájemné pomoci." Tento galerijní program byl atraktivní po formální stránce - způsob řešení prezentace prací i jejích řazení do tematických celků. Z pohledu ubírající se směrem ke galerijní animaci jsou pro nás ovšem podstatné především edukativní materiály, které pro charakterizovanou událost vznikly. Pracovní listy vytvořené na míru výstavnímu projektu přikládám v podobě studijních materiálu pod příspěvek a prosím o věnovaní pozornosti.

    Dále připojuji i příznačné video, které smysluplně vystihuje koncept výstavy zakládající si na kooperaci.

    V další částí uvádím odkazy na tři (1. , 2. , 3.) části komentovaných prohlídek výstavou.

    Závěrem poprosím o zpětnou vazbu formou diskuzního fóra.




  • Kdo je to kurátor a jaká je jeho funkce? Je to organizátor? V současné době můžeme rozumět pozici kurátora jako profesionála, který se přehledně pohybuje v dějinách výtvarné kultury, je schopný se v nich vymezovat a na základě toho připravovat koncepční plány galerie tak, aby představená díla v rámci výstavy dávala smysl i divákovi, který do dané instituce zavítá. Samozřejmě se podílí i na formální stránce výstavy - kde budou jaká díla a proč? Kurátor by měl ovládat komunikační schopnosti - verbální i vizuální, umět se pohybovat ve vizuálním projevu, v neposlední řadě také ovládat dovednosti prezentovat jak práci, tak sebe sama. Je patrné, že kurátor je jednou z hlavních profesních jednotek, který má značný vliv na plnohodnotné fungování instituce a především obousměrného vztahu mezi návštěvníkem a galerií.


    V souvztažnosti k výše jednanému tématu odkazuji a doporučuji projít po obsahové i formální stránce atraktivními publikacemi:

    Proč obrazy nepotřebují názvy

    Odkaz na video zde.


    Jak se dělá galerie

    Odkaz na video zde.


    Znáte nějaké kurátory předních českých galerijních institucí (Národní galerie, Rudolfinum, Moravská galerie aj.)? Přemýšleli jste někdy obdobným způsobem o jiných profesích (ředitel/ka, ekonom/ka, produkční, lektor/ka, pokladní, uklízeč/ka, výstavník/výstavnice, správce/správkyně depozitáře, správce/správkyně budovy, PR manager/ka, kustod/ka, fotograf/ka, historik/historička umění, kopista/kopistka, ostraha, vedoucí knihkupectví aj.), které mají vliv na chod a fungování galerie? Zaujaly Vás některé pozice, případně proč?




  • V konkrétním příspěvku se budeme zabývat výtvarně-pedagogickým zadáním, které je pro svou šířku pojetí ideální nejenom do hodin výtvarné výchovy ve škole, nýbrž pro svou flexibilitu a přizpůsobivost je skvěle nastavitelné pro aktivity v galerii, a to při bohaté škále zúčastněných participantů.

    Tvůrčím úkolem je připravit a vyzkoušet si výtvarně-pedagogické zadání na téma "A jak to bylo dál?". V souvztažnosti k dějinám výtvarného umění se jistě shodneme, že umění je reakcí na společenské, kulturní, politické, sociální a jiné okolnosti. Na základě toho dochází ke změně kontextu. Obdobné může nastat i ve spojitosti s uměleckou prací, dílem. Pokud změníme či odstraníme rám, ohraničení, prostor, ve kterém se nachází, způsob instalace či prezentace - to vše má vliv na kontext, při kterém dané dílo na okolí působí i to jak mu rozumíme.


    Charakteristika úkolu:

    1. Vyberte libovolné plošné umělecké dílo v galerii a pořiďte jeho barevnou reprodukci.
    2. Dohledávejte informace a přemýšlejte o vybraném díle.
    3. Vnímejte jeho příběhovou stránku.
    4. Rozpoznávejte děje skryté v díle a s tímto dějem následně pracujte.
    5. Rozvíjejte vlastní představivost, přemýšlejte o tom, jak by mohl příběh pokračovat, měňte kontext vybraného díla. 


    Postup úkolu:

    1. Pořiďte kvalitní barevnou reprodukci a tento celek (nebo jeho část) vlepte pokud možno centrálně do čistého papíru větších rozměrů (A3).
    2. Rozšiřte daný obraz tím, že mu dotvoříte širší okolí. A v souvislosti s tím měňte obsahové i formální významy.


    Pomůcky:

    • kvalitní barevná reprodukce díla
    • tužka nebo tenký fix
    • pastelky nebo fixy
    • čtvrtka (ideálně A3)
    • lepidlo, nůžky


    Reflexe úkolu:

    Odpovídejte na otázky:

    1. Jak se významově práce změnila oproti originálu?
    2. V čem spočívá rozšíření/pokračování příběhu?
    3. Proč tomu tak je?


    Plnohodnotně zpracovaný úkol odevzdejte skrze diskuzní fórum pod tímto příspěvkem. Dále si v něm projděte pracemi ostatních spolužaček a spolužáka a v diskuzi okomentujte alespoň jeden autorský dokument. Uveďte, která práce na Vás zapůsobila a z jakého důvodu?




  • Určitě jste zaznamenali, a v ideálním případě i navštívili, rozsáhlou výstavu Kurta Gebauera, která byla do 01/2021 představena v Národní galerii. Kurt Gebauer je nepřehlédnutelnou personou na české umělecké scéně. Již 60 let vytváří tvůrčí intervence (nejen) do veřejného prostoru. Významnou oblastí zájmu je pro autora figura, o čemž vypovídají práce jako Trubkouni či Plavkyně. 

    "Kurt Gebauer (1941) je jednou z nejvýznamnějších současných osobností českého sochařství profilující se od 60. let 20. století. Vystudoval Školu uměleckých řemesel v Brně a Sochařsko-kamenickou školu v Hořicích. V 70. letech navštěvoval sochařský ateliér pařížské Academie des Beaux-Arts vedený Césarem Baldacinim. Tou dobou se také začal distancovat od oficiální československé tvorby. V roce 1987 se podílel na revoltě proti politice Svazu českých výtvarných umělců a pomáhal se zakládáním alternativních uměleckých skupin. Po sametové revoluci zasedal ve správní radě Českého fondu výtvarných umění. Dvaadvacet let působil na UMPRUM jako vedoucí ateliéru. Jeho tvorba je zastoupena ve všech významných státních sbírkových institucích, v galeriích a soukromých sbírkách v Česku i v zahraničí."

    Kurt Gebauer působí coby profesor na KVK FPE ZČU v Plzni, kde vede tvůrčí semináře. Studenti tak mají jedinečnou příležitost se s autorem potkávat, mluvit a především tvořit společně.

    I v tomto příspěvku nabízím množství odkazů, abyste si mohli "projít" výstavou i době, která kulturnímu životu nepřeje. Určitě stojí za pozornost, neboť se jedná o doposud nejuceleněji představenou výstavní přehlídku Gebauera:


    Prosím, projděte si přiloženými odkazy a do diskuzního fóra pod příspěvkem vložte autorský komentář a zodpovězte otázky: Co Vás z tvorby Kurta Gebauera nejvíce zaujalo a proč? Co si myslíte o umění ve veřejném prostoru? Byli jste na výstavě Kurta Gebauera v Národní galerii, pokud ano, jak na Vás výstava autora v prostorách Veletržního palác působila?



  • Určitě jste se už někdy v průběhu života dostali do okamžiku, kdy jste nerozuměli výtvarnému dílu. I když jste věnovali čas, energii, úsilí a mnohdy i mobilní data při snaze vygooglit si souvislosti, nepřicházelo to! Zprostředkování umění je nedílnou součástí kulturní světa, kdy se snaží překonat hranice, překlenout most nad propastí a najít vazbu mezi vyjádřením autora díla a porozumění diváka. Pro navázání vztahu mezi divákem a dílem je možné využívat různé cesty - doprovodné komentáře k dílu, informační listy, průvodce či audioprůvodce, besedu s kurátorem výstavy či samotným umělce. Ale co dělat, když kýžené nepřichází ani s oporou v podobě verbálního komentáře?!

    Níže nabízím ke shlédnutí výčet několika videí, která se zaměřují na umělce a výtvarníky z českého prostředí. Ti prezentují svou autorskou tvorbu. Výběr těchto ukázek není nahodilý, snahou je zprostředkovat škálu variací a přístupů, jak je možné představit sebe sama a jaké faktory v tom hrají roli. Popřemýšlejte jací činitelé mají vliv na zprostředkování.


    I v tomto případě požádám o autorské pohled v podobě evaluačního komentáře v diskuzním fóru pod příspěvkem.


    Margita Titlová Ylovsky

    Odkaz na video zde.


    Richard Loskot

    Odkaz na video zde.


    Léna Brauner

    Odkaz na video zde.


    Vendula Chalánková

    Odkaz na video zde.




  • Další tvůrčí úkol snadno uplatnitelným v galerijním prostředí si zakládá na experimentálním přístupu a materiálovým exploracích.

    V daném příspěvku si představme několik tuzemských i zahraničních umělců, kteří se ve své tvorbě zabývají primárně kresbou, a to v různé míře a v různých polohách. K tvorbě přistupují značně interdisciplinárně. V jejich zájmu je kresbu kombinovat s dalšími výtvarnými technikami a přístupy, soustředit se na posun kresebného projevu do nových souvztažností, rolí a pozic. Představují kresbu oproštěnou od zažitých konvencí souvisejících pouze s tužkou a papírem A4. Dokazují, že kresba nemusí být pouze doprovodným médiem, nýbrž i podstatným prostředníkem reagujícím na současnou společnost.


    Jiří Franta & David Böhm: Za obrazy

    Odkaz na video zde.


    Petr Nikl: Švábení

    Odkaz na video zde.


    Jiří Trnka: V zahradách imaginace

    Odkaz na video zde.


    Herakut

    Odkaz na video zde.


    Tématem tvůrčího úkolu, který na vás směřuji, jsou HRANICE A PŘEKÁŽKY.

    Projděte si projekty autorské dvojice Jiří Franta & David Böhm, na kterou upozorňuji již v textu příspěvku výše skrze doporučené video. Jejich práce si mnohdy zakládají na překonávání různých hranic a překážek. Umělecké projekty jsou většinově pojaté hravým až infantilním způsobem, přesto s vážností a zaujetím. V mnohých případech se jedná o site-specific díla, která vznikají pro určité a konkrétní místo či prostor. V případě galerijního prostředí můžeme hovořit o značně kooperačních tendencích, kdy je od diváka vyžadování přímá součinnost tak, aby díla plnohodnotně korespondovala se sociálním prostředím.

    Na sdíleném linku si lze projít řadou prací (diplopie, echolog, kresba moře, kresba 1 - 20, navigace atd.), které splňují výše popisovaná kritéria.


    Charakteristika úkolu:

    1. Vymyslete a zrealizujte vlastní autorský výtvarný úkol zakládající se na osobních hranicích a překážkách.
    2. Zaměřte se především na plošné vyjadřování (není podmínkou, aby byla práce pouze na papíře).
    3. Volba vyjadřovacích prostředků, formátu i formy je plně v kompetencích autora.


    Postup úkolu:

    1. Vymyslete výtvarný úkol stojící na vlastních hranicích a překážkách.
    2. Zrealizujte tvůrčí konání s důrazem na dostatečnou (foto či video)dokumentaci i v průběhu vývoje samotné práce.


    Pomůcky:

    • naprosto libovolné


    Reflexe úkolu:

    Odpovídejte na otázky:

    1. V čem jsou mé hranice a překážky?
    2. Jak se vidím já a jak mě vnímá okolí?
    3. Proč se to tak děje?


    Výslednou autorskou práci odevzdejte skrze diskuzního příspěvek pod tímto komentářem. Součástí příspěvku je i zodpovězení reflektivní otázky: Jaké osobní hranice a překážky se za vaším tvůrčím záměrem skrývají? Dále si prohlédněte práce spolužaček i spolužáka a zareagujte prostřednictvím diskuze alespoň na jednu z nich.




  • Hledání možných způsobů a forem spojování se mezi lidmi se neustále vyvíjí, přesto jsou oblasti, kdy ze sdílených informací jedinec nemá stejný prožitek, jako kdyby mohl situaci prožívat na přímo. Na mysli jsou divadelní představení, výstavy, koncerty aj.

    Vzhledem k okolnostem i mnohá alternativní kulturně-společenská centra přistupují na nejrůznější platformy prolínání svých programů s veřejností.

    Představena jsou tři (multi)kulturní a experimentálně-společenská centra, která rozhodně stojí za pozornost:


    Telegraph

    (Pro plnohodnotnější představu o ucelené koncepci je doporučeno projít si video na Artmixu.)


    8smička

    (Odkaz na video o zmiňovaném prostoru a jeho ideové koncepci na ArtZóně.)


    NoD

    (Poslední vstup je do experimentálního prostoru NoD, bližší představa skrze Artmix.)


    Chtěl bych Vás touto cestou požádat, abyste uvedeným kulturním centrům věnovali chvíli času a zájmu. Do komentáře pod příspěvkem mi, prosím, napište, jestli máte s některým vlastní zkušenost, které Vás zaujalo nejvíce a z jakého důvodu. V neposlední řadě můžete doporučit nějaká další, která stojí za zmínění, ať mezi sebou předáváme dobré tipy a zkušenosti.



  • Současná nepřející doba kultuře po všech stránkách nepřeje. Ve spojitosti s galerijním a muzejním prostředím tomu není jinak. Již dlouhý čas fungují uvedené instituce v alternativních režimech a snaží se hledat cesty, jak být návštěvníkovi blíže, sdílet mu a zprostředkovávat. Hledání cest a přístupů "nutí" zařízení přizpůsobovat se a vytvářet programy, které jsou plně funkční i v distančním a virtuálním prostředí. Uveďme si nyní některé reprezentativní modely v rámci tuzemské scény. Tři prezentované ukázky oborových platforem jsou zaštiťovány významnými institucemi a nabízejí programy do domácího prostředí. Staví na tvůrčích, výtvarně-pedagogických či didaktických modelech a nabízejí jedincům přímou vazbu s výtvarnou činností, uměleckým dílem či galerijním prostorem, to vše s důrazem na možné přesahy do dalších společenských oblastí.

    Představuji tři virtuální platformy, která rozhodně stojí za povšimnutí:


    Nedatováno

    (Oborové výukové materiály vytvářené a podporované mimo jiné Katedrou výtvarné kultury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Muzeem umění Olomouc a Ministerstvem kultury ČR aj.)


    Umění (být) doma

    (Online programy Národní galerie, které se inspirují uměleckými díly a jsou koncipovány coby hravé výzvy.)


    DOX

    (Vzdělávací programy centra DOX, které se přizpůsobují online prostředí.)


    I nyní požádám o součinnost. Projděte výše uvedenými odkazy, které jsou určitě inspirací i v rámci vlastní tvůrčí či pedagogické činnosti. Uveďte do komentářů pod příspěvkem, které materiály z jaké platformy Vás oslovily nejvíce a proč? Umíte si představit osobní práci s nimi v souvislosti s danou situací v naší republice?




  • V závěrečném příspěvku kurzu věnujícímu se galerijní animaci je pozornost soustředěna na několik bodů.

    Zájemcům je nabídnutý výčet rozmanité literatury pojednávající o tématech souvztažných k řešeným celkům v průběhu času. Kompletní seznam je k nalezení ve složce Rozšiřující literatura pro kurz KVK/GA.

    Dále je možné projít si autorským textem koncipovaným coby slovo závěrem.

    Prosím o součinnost  v případě závěrečného hodnocení kurzu KVK/GA, který naleznete v odpovídající složce pod příspěvkem.

    Obdobně tomu je i v případě závěrečného úkolu, který spočívá ve vyhotovení reflexivního komentáře. Budu vděčný za hodnotící i sebehodnotící charakter textu a jeho odevzdání do připraveného úkolu pod daným příspěvkem.

    Předem moc díky za veškerou spolupráci a jednání!