V rámci EU je možné cloudové služby podřadit pod tři základní oblasti právní úpravy, jednak se bude jednat o úpravu soutěžního práva EU, a to zejména vzhledem k obsahu poskytovaných služeb, smluvních ujednání, postavení jednotlivých soutěžitelů na trhu. Dále pak se bude jednat o úpravu elektronických komunikací a v neposlední řadě právní úpravu elektronického obchodu.

V oblasti hospodářské soutěže je regulováno zejména chování jednotlivých soutěžitelů na trhu, kdy se právní úprava vztahuje na veškeré hospodářské vztahy, které se v jurisdikci EU realizují bez ohledu na jejich charakter, pokud se jedná o jednání v hospodářském styku, tj, pokud se jedná o jednání, kde alespoň na jedné straně vystupuje poskytovatel služeb či zboží. V rámci soutěžního práva jsou postihovány jednak zakázané dohody soutěžitelů, které jsou schopny omezit hospodářskou soutěž (článek 101 SFEU) a jednak zneužití dominantního postavení na trhu dle ustanovení čl. 102 SFEU. Zde nelze neopomenout případ společnosti Microsoft, která byla od konce 90. let minulého století vyšetřována právě za zneužití dominantního postavení na trhu, kterého se měla dopustit jednak tím, že vázala své produkty s jinými produkty, které nebyly předmětem poskytnuté licence (operační systém a multimediální přehrávač a následně i internetový prohlížeč) a zároveň i z důvodu, že zamezovala konkurenci v přístupu na trh, tím, že neumožnila přístup do svého operačního systému pro vývojáře software.6

Cloudové služby jsou dála pak regulovány zejména sérií směrnic, které regulují služby elektronických komunikací. Stávající evropský a rovněž tak český regulační rámec se zaměřuje na nastavení fungování služeb, poskytování služeb spotřebitelům a jejich ochranu. 7Jakkoliv hlavními subjekty zájmu této právní úpravy jsou spíše přímí poskytovatelé služeb, cloudové služby jsou tomuto režimu podřízeny, jelikož je možné je klasifikovat jako interpersonální komunikační službu, tedy „službu obvykle poskytovaná za úplatu, která prostřednictvím sítí elektronických komunikací umožňuje přímou interpersonální a interaktivní výměnu informací mezi konečným počtem osob, kdy osoby, které komunikaci zahajují nebo se jí účastní, určují jejího/její příjemce a která nezahrnuje služby, které interpersonální a interaktivní komunikaci umožňují pouze jako nepodstatnou pomocnou funkci, která je ze své podstaty spjata s jinou službou.“8

Nicméně právní režim je ponecháván na jednotlivých právních řádech členských států, kdy se zcela uplatní pravidla mezinárodního práva soukromého v dané oblasti, a to jednak co do rozhodného práva, příslušnosti soudů, ale i odpovědnosti poskytovatele. Na druhou stranu stávající právní  úprava  akcentuje  poměrně  jasně  práva  spotřebitele,  u  kterých  v souladu s obecnou praxí práva EU poskytuje vyšší právní ochranu i nastavení zvláštních kolizních norem. 9


6   Rozsudek T-201/04, Microsoft Corp. proti Komisi Evropských společenství.

7 Čl. 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace

8 Čl. 2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace

9 JASPER P. Sluijs, Pierre LAROUCHE & Wolf SAUTER. Cloud Computing in the EU Policy Sphere: Interoperability, Vertical Integration and the Internal Market, 3 J. INTELL. PROP. INFO. TECH. & ELEC. COM. L. 12 (2012).