Negace výroků

Vývoj práce dítěte s negací

1. Potřeba      jistoty

Dítě má odmalička potřebu jistoty. Zpočátku je orientováno na to, co JE. Časově i prostorově žije daným momentem. Co je tady a teď, to vidí, může si na to sáhnout, je to pro ně JISTOTA. Co nevidí, to není, to pro dítě neexistuje.

2. Polarizace      okolního světa

Okolní svět dítěte se v kontextu výchovných situací začíná polarizovat. Z hlediska logiky se jedná o dvojhodnotovost: to se smí – to se nesmí, to se dělá – to se nedělá, tak to je – tak to není, ano – ne, dobře – špatně. „Smíš – nesmíš“ je ve fázi zaposlouchávání do polarizace, kdy při hře na něco dítě kopíruje nebo napodobuje některé takové zážitky. Ne dítě nejčastěji chápe jako zákaz, protože bývá doplněno zdviženým prstem, pohrozením nebo mimikou (údiv se zdviženým obočím, zakabonění, vrtění hlavou…)

3. Období      vzdoru – má dvě fáze

V první fázi se dítě snaží na sebe upozornit, aby bylo respektováno. Volí přitom vzor z období fáze zaposlouchávání do polarizace. Slovní vyjádření v této fázi se omezuje zpravidla na pouhé „NE“, které je často doprovázeno osobitými projevy (pohyby hlavy, zavírání očí, máchání rukou, podupávání, mračení, ječení, přitakávání samo sobě…). Tyto projevy závisejí na vztazích v rodině, na reakci okolí a délce sebeprosazování dítěte v dané situaci. V této první fázi však dítěti stačí, když je jeho názor uznán, nebo pokud mu neodporujeme, ale ani nepřitakáváme, nechá se snadno rozptýlit a můžeme odvést jeho pozornost jinam.

V druhé fázi (pokud k ní dojde a její nástup není potlačen v průběhu první fáze) dospívá dítě k tomu, že „NE“ je vstupem do jiné situace.

M: „Půjdeme na hřiště.“

D: „Nechci. Nepudu.“

M: „Tak nepůjdeš na hřiště.“

Dítě se již nespokojí s přitakáním dospělého, ale sleduje, zda jím požadovaná situace nastala. Přítomnost emocí může dítěti zabránit v reakci na otázku: „Kam tedy chceš?“ Odpověď na tuto otázku vyžaduje schopnost plánovat, mít přání do budoucna, tedy v momentě, kdy dítě říkalo, že na hřiště nechce, už by mělo vědět, kam chce nebo co chce dělat. To ale není typické pro předškolní věk. Dítě tedy určitě ví, co nechce. Z matematického hlediska můžeme říci, že existuje mnoho možností a je jednodušší říci, která možnost nevyhovuje, než si všechny uvědomit a vybrat si jednu, která je vyhovující.

Délka těchto fází je proměnlivá. Závisí pravděpodobně na mnoha faktorech – na řadě schopností dítěte, na podnětnosti, pochopení a vstřícnosti okolí. Setkáme se s dětmi, u kterých je první fáze poměrně krátká a rychle přecházejí do druhé fáze. Na druhé straně ještě ve škole se můžeme setkat s dětmi, které stále nechápou význam záporky NE. Projeví se to zejména při řešení úloh, jejichž zadání obsahuje záporku „ne“. Tyto děti  chápou záporku izolovaně od slovesa, které ji obsahuje, nebo izolovaně od kontextu věty.

 

 

 

 

Práce s negací v mateřské škole

Práce s negací je velice důležitá, protože bez negace by nebylo možné třídit, porovnávat, poznávat platnost pravidel a posuzovat tato pravidla, používat vylučovací metodu, hodnotit výpočty, uvádět protipříklady.

Zásady při práci s negací:

-          Nejdříve mluvíme s dětmi bez negace, dítě totiž zpočátku formulace s negací nechápe Např. místo věty „Venku neprší.“ můžeme podle situace třeba říci „Venku svítí sluníčko.“

-          Pokud později používáme negaci,vždy se ujistíme, zda dítě kontextu opravdu rozumí.

-          Je důležité, aby děti správně rozeznávaly záporku „ne“ – např. sloveso „neseme“ nepředstavuje negaci

 

Aktivity

a)      písně a říkanky

Negace se objevuje v písních a říkankách:

Nepudu domů

Nemelem, nemelem

Šla Nanynka do zelí

Kočka leze dírou

Šel zahradník do zahrady

Prší, prší

Vařila myšička

Zajíček v své jamce

 

b)     pohádky

Negaci najdeme i pohádkách:

O neposlušných kůzlátkách

O Budulínkovi

O Měsíčníku, Větrníku a Slunečníku

O Zlatovlásce

O hloupém Honzovi

Princ Bajaja

 

Klasické pohádkové spojení „Bylo – nebylo“ neznamená jistotu, ale možnost – možná bylo jedno království, možná nebylo.

 

c)      hry

Negace se nejvíce objevuje v pravidlech her – např. ve hře Na jelena je pravidlo: „Kdo nemá nabito, nemůže jelena vybít.“

 

? Připomeňte si výše uvedené písně a říkanky. Najděte v nich negace výroků. Uveďte další dětské písničky nebo říkanky, ve kterých se vyskytuje negace výroků.

? Přečtěte si výše zmíněné pohádky. Najděte v nich negace výroků. Ve kterých dalších pohádkách se můžete s negací setkat?

? S využitím negace výroků vhodně formulujte pravidla hry Červení a černí.

Zdroj: Přednášky PhDr. Michaely Kaslové v rámci předmětu Rozvoj logického a matematického myšlení na FPE ZČU.