Metody řešení: Třídění

5. Třídění

Třídění můžeme z pohledu aktivity dítěte (nikoliv z hlediska řízení výchovného procesu učitele) zahrnout mezi metody řešení. Vždy třídíme jednoznačně určený soubor prvků.

V mateřské škole třídíme

- nejprve v konkrétních situacích

předměty snadno uchopitelné (na úrovni manipulace)

později drobnější předměty

obrázky

slova, písničky, zvuky, pohádky, zvířata, činnosti

samotné děti na úrovni kineze

- poté v představě

situace

předměty

soubory s náznakem (např. co se smí, co se nesmí)

Zvláštní roli v třídění hraje kvantita. Dítě nemusí umět počítat, stačí, když umí posoudit manipulací nebo zrakem, zda je předmětů stejně nebo není – třídění podle množství. Pokud třídíme podle toho, kolik objektů na obrázku je, jedná se o třídění podle počtu.

Fáze třídění

vymezení základního souboru – vymezíme objekty, které třídíme. Na každý objekt ukážeme nebo ho pojmenujeme (charakterizujeme ho tzv. charakteristickou vlastností). Charakterizujeme celý soubor (tyto korálky, naše židličky, malé talíře apod.) Přitom používáme nonverbální prostředky komunikace (ukazujeme na každý objekt zvlášť) a lokalizujeme (na stole, v krabici, ve třídě apod.).
zadání vztahu, na jehož základě později provedeme vlastní třídění – např. budeme rozdělovat na bílé tvary a červené tvary.
vlastní třídění – respektujeme zadaný vztah a vytvoříme rozklad souboru na třídy rozkladu. Každá třída obsahuje alespoň jeden objekt, žádný objekt nepatří zároveň do dvou tříd a pokud třídy sjednotíme, dostaneme původní soubor. Vlastní třídění provádíme manipulací, kinezí (rozdělení na dívky a chlapce), graficky, slovně.
zhodnocení výsledku, uvědomění si specifických vlastností rozkladu
identifikace objektů – popíšeme vlastnosti objektu z hlediska třídění (bílý trojúhelník, červený kruh)

? Vytvořte si libovolný soubor objektů. Roztřiďte ho podle Vámi stanoveného vztahu. Pokuste se zamyslet nad jednotlivými fázemi třídění. Popište je.

Zásady pro práci učitele v mateřské škole

- jednoznačně vymezit základní soubor (co, koho máme na mysli)

- jasně formulovat problém (úkol, cíl, vztah)

- napomáhat dítěti různými strategiemi (otázka, povzbuzení….) k tomu, aby se dokázalo rozhodnout o jednoznačném zařazení

- je třeba, aby dítě práci dokončilo (každý objekt tedy byl někam zařazen)

- podporovat důvěru dítěte v sebe sama, protože dítě má právo na omyl

Jádrem aktivit v mateřské škole by měly být pohybové a manipulativní hry. Práce s papírem vyžaduje více racionálního pohledu, dítě zaměřuje pozornost spíše na práci s tužkou a potlačuje soustředění na samotný problém. Při manipulaci s předměty i při pohybu projevuje dítě větší potřebu mluvit, než když sedí nad papírem s tužkou v ruce. Vhodná je i kombinovaná forma činnosti – využití práce s papírem k manipulaci s předměty.

Nedílnou součástí třídění je vytváření slovní zásoby. Zaposlouchání se do komentáře umožňuje dítěti budovat dětský pasivní slovník, který jednou přejde do roviny aktivní slovní zásoby.

Pro některé děti je hra z pozice aktéra bez velkého účinku, ale zúročí se, dojde-li ke změně role z aktéra na pozorovatele činnosti jiného dítěte.

Typy třídění

typ je – není

Dítěti dáme soubor a chceme, aby vybíral objekty určité vlastnosti. Vzniknou dvě třídy objektů. Do jedné patří předměty, které danou vlastnost mají, do druhé ty, které ji nemají.

Máme soubor červených a bílých geometrických tvarů (trojúhelníky, čtverce, kruhy), které se liší velikostí (malé a velké). Vybíráme červené tvary. Dítě hledá tvary podle zadaného vztahu. Odebírá to, co je červené, co není červené, nechá ležet na místě.

V pohádce Zlatovláska Jiřík vybírá perly, zaměřuje se tedy na objekty – perly, ostatní objekty nechává ležet. Vzniknou dvě třídy objektů. Ty, které danou vlastnost mají, a ty, které danou vlastnost nemají.

Při stanovení vztahu se vyhýbáme subjektivním kritériím (co ti chutná, co se ti líbí). Pro dítě je snadná práce se záporkou sloves (směje se – nesměje se…). Obtížnější je vztah mezi slovesy je – není.

typ na – na – na

Třídíme na konečný počet tříd. Dítě dopředu tuší nebo dokonce ví, na kolik tříd má soubor rozložit. Zná také charakteristiku (vlastnost) každé třídy.

Máme soubor červených a bílých geometrických tvarů (trojúhelníky, čtverce, kruhy), které se liší velikostí (malé a velké). Tvary rozdělíme na trojúhelníky, na čtverce a kruhy. Dítě může např. brát jeden tvar po druhém a rozdělovat je na tři hromádky – kruhy, čtverce, trojúhelníky.

Máme soubor červených a bílých geometrických tvarů (trojúhelníky, čtverce, kruhy), které se liší velikostí (malé a velké). Tvary rozdělíme na velké a malé. Dítě může např. brát jeden tvar po druhém a rozdělovat je na dvě hromádky – na malé a velké.

Máme soubor červených a bílých geometrických tvarů (trojúhelníky, čtverce, kruhy), které se liší velikostí (malé a velké). Tvary rozdělíme na bílé a červené. Dítě může např. brát jeden tvar po druhém a rozdělovat je na dvě hromádky – červené tvary a bílé tvary.

Zpočátku navazujeme na typ je – není v tom smyslu, že převádíme aktivity z jednoho typu na druhý.

V pohádce O Popelce Popelka musí přebrat hromádku s hráškem a čočkou. Může použít třídění typu je – není (odebírá hrášek, čočku nechá ležet) nebo typ na – na (vytváří hromádku hrášku a hromádku čočky).

typ podle

U obou předchozích typů třídění dítě pracuje se vztahem, který mu zadal někdo jiný. U tohoto typu si dítě samo vybírá vlastnosti, podle kterých třídí.

Máme soubor červených a bílých geometrických tvarů (trojúhelníky, čtverce, kruhy), které se liší velikostí (malé a velké). Dítě se rozhodne, že bude třídit podle barvy – vytvoří tedy 2 skupiny - skupinu bílých tvarů a skupinu červených tvarů.

Dítě předem nezná počet tříd rozkladu. Tento typ třídění je intelektově náročnější. Pokud bychom chtěli dítěti napovídat nebo pokud si dítě není jisté, vrátí se k předchozím typům třídění.

4. strom třídění

Je to postup, kdy opakovaně třídíme, uvažujeme přitom o všech možnostech třídění. Podstatná je shoda více charakteristik. Opírá se zpravidla o opakování procedury na principu „Je – není“.Výsledkem jsou třídy, kdy každá obsahuje jen jeden prvek, který je zástupcem (reprezentantem) třídy. Výsledkem stromu třídění je tedy identifikace prvku.

Stromy třídění mohou být symetrické (pro děti snazší) – máme soubor 8 skleniček, které se liší velikostí (velké, malé), barvou (červené, zelené) a obsahem (rýže, čočka) -
a nesymetrické – máme 8 talířů, které se liší velikostí (velké, malé) a typem prostírání, na kterém jsou položené (kulaté, čtvercové). Šest talířů na čtvercovém prostírání se liší ještě obrázkem (kytička, čtyřlístek, sluníčko).

Ve stromu třídění najdeme strom řešení = pomyslná cesta ve stromu třídění (červeně vyznačená cesta).

? Ke každému typu třídění uveďte alespoň dvě konkrétní činnosti

Aktivity v mateřské škole

Práce s obrázky

- třídíme zvířátka na domácí, žijící v lese, v zoologické zahradě

- třídíme oblečení na letní, zimní, jarní, podzimní

- třídíme oblečení podle toho, zda je pro maminku, Honzíka, tatínka

- třídíme obrázky podle ročních období

Práce s kostkami

- třídíme kostky podle materiálu

- třídíme kostky podle barev

Práce s kastlíkem na třídění

Tabulkové hry s obrázky na principu stromu třídění

Hry

- Na kočku a na myš

- Červení a černí

- Rybáři a rybky

Zdroj: Přednášky PhDr. Michaely Kaslové v rámci předmětu Rozvoj logického a matematického myšlení na FPE ZČU.