3. Teorie informace

3.2. Shrnutí

Přestože předmětem přenosu jsou obvykle data jako stav nějakého objektu, veličiny apod., hovoří se o přenosu informací, protože bez interpretace by data nic neznamenala. Své o tom ví všechny společnosti, které snadno shromažďují např. data o zákaznících, ale složitě se za pomoci data miningu (vytěžování dat) dostávají k nějakým užitečným informacím, které by jim byly nápomocny v jejich podnikání. Informace nejsou vázány obecně přímo na počet zpráv, ale množství získané informace se může podle něj měnit, protože každá zpráva má kvantifikovanou, kvalitativní a prioritní míru. Mírou pro měření množství informace se v teorii informace stala pravděpodobnost výskytu symbolů z dané množiny. Příjem očekávané zprávy přináší méně informace, než když obdržíme méně pravděpodobnou zprávu. Konečně již můžeme uvědoměle používat zkratku bit.

Zdroje

Podrobnější informace k tématu studijního článku můžete nalézt v následujících zdrojích:

  • CRUISE, Brit. Měření informace. In: Khan Academy [online]. [cit. 2021-12-23]. Dostupné z: https://youtu.be/PtmzfpV6CDE.
  • JIROUŠEK, Radim a kol. Principy digitální komunikace. Voznice: LEDA, 2006, 320 s. ISBN 80-7335-084-X.
  • KOCOUREK, Petr a Jiří NOVÁK. Přenos informace. Praha: ČVUT Praha, 2004, 164 s. ISBN 80-010-2892-5.
  • MAREŠ, Milan. Slova, která se hodí, aneb, Jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice. Praha: Academia, 2006. 348 s. ISBN 80-200-1445-4.
  • PROKOPOVÁ, Zdeňka. Základy informatiky: učební texty vysokých škol. Zlín: VUT v Brně, 1998, 98 s. ISBN 80-214-1129-5.