Kódování znaků
Abschlussbedingungen
2. Vývoj kódování znaků
V roce 1967 byla uveřejněna tzv. ASCII tabulka (American Standard Code for Information Interchange), která se stala základem většiny doposud používaných kódování znaků. První bit v rámci CEF byl nastaven na 0. V rámci charsetu je využit jeden byte, jehož zbylých sedm bitů nese informaci.
![]()
Obr.
2: Kódy znaků v ASCII tabulce. (Zdroj: Anomie, Public domain, via Wikimedia Commons)
V jaké soustavě jsou kódy znaků v tabulce
výše zapsány?
Významná výhoda spočívá v tom, že jsou v tabulce patrné celé skupiny znaků, které nějak patří k sobě:
- Na začátku jsou řídící znaky.
- V tabulce jsou seřazeny vzestupně desítkové cifry.
- V tabulce jsou seřazena vzestupně velká písmena.
- V tabulce jsou seřazena vzestupně malá písmena.
Setká se ve své praxi s kódy z ASCII tabulky běžný uživatel?