3. Testování žáků s využitím technologií

Jaké vlastnosti by měl mít dobrý test a jaké nejčastější chyby děláme při jeho vytváření?

Didaktický test

  •     měl by zkoušet skutečně to, co má být zkoušeno (validita testu) a co v testu hodnotíme
  •     měl by být přesný a spolehlivý v tom smyslu, že za stejných podmínek poskytne stejné výsledky (reliabilita)


U jednotlivých testových úloh je třeba zvažovat jejich obtížnost a také citlivost - rozlišovací schopnost úloh, zda žák učivo ovládá nebo nikoli. Testy je vhodné doplňovat multimediálními prvky, které oživí i zpřesní zadání otázky.


V autotestech s automatickým vyhodnocením se velmi často setkáváme s výrazně pozitivním nebo výrazně negativním hodnocením žáka, které ale neodpovídá přesně např. v situaci, kdy žák odpověď nezná a jen tipuje správnou odpověď. Například: "Výborně, je vidět, že učivo skutečně ovládáš!" Formu zpětné vazby je třeba vždy pečlivě zvážit. Příklad adekvátní zpětné vazby, ať už žák odpověď určil na základě znalosti, nebo tipnul.



Často se také setkáváme se situací, kdy technické možnosti zpracování autotestu nejsou pro tvorbu konkrétního typu cvičení vhodné. Uvedla bych příklad testu, ve kterém žáci mají volit velká nebo malá písmena u jednotlivých výrazů. Text je natolik špatně čitelný, že se autotest stává spíše šifrou nežli textem, u něhož pro posouzení správných odpovědí musíme zvažovat význam a kontext celé věty.



Příklad jiného problematického řešení můžeme vidět u následujícího testu, který po zodpovězení odpovědi zobrazí další odpověď, ale nechává stále zobrazené hodnocení předchozí úlohy. Screenshot provedený v určitém okamžiku ukazuje nesmyslné a zavádějící vyhodnocení.



Do třetice uvedu ještě jedno technicky problematické řešení autotestu. Je to cvičení postavené tak, že žák má doplnit vždy první písmeno druhu zájmena (např. o = osobní). U zadání autotestu to však nikde není uvedeno, takže pokud si test bude chtít žák na stránkách školy vyzkoušet, možná nebude vědět, jak na to. Ve vyhodnocení je pak pouze barevně označené, zda je řešení správné nebo špatné.

V případě, že by žák u některého zájmena nevěděl a neznal ani všechny druhy zájmen, nemůže autotest zdárně vyplnit celý, ani se nedozví novou informaci, jak to tedy je. Představa, že by si třeba otevřel slovník nebo hledal správnou odpověď s pomocí jiného zdroje je spíše nereálná.

Zde příklad podobně problematického testu s řešením bez bližšího vysvětlení.



Poučení, které z toho pro nás plyne - zadání musí být vždy co nejpřesnější. A správné řešení, které se žákovi zobrazí po vyhodnocení, by mělo upevnit jeho znalosti - nemůže být tedy příliš zkratkovité nebo málo podrobné. Pokud žák odpovídá s chybami, měl by se na konci autotestu dozvědět správné řešení.


Snažme se vždy, aby autotesty neměly pouze kontrolní úlohu, ale především úlohu vzdělávací. Pokud žák autotestem projde s chybami musí během vyhodnocení získat tak důraznou zpětnou vazbu, že si chyby uvědomí a napříště už je neudělá. Předpokladem pro tento typ autotestů je:

  •     rychlá zpětná vazba (ne příliš dlouhé cvičení), nejlépe hodnocení po každé jednotlivé otázce
  •     vyhodnocení doplněné vysvětlením a multimediálním prvkem

  PROZKOUMEJTE PROCVIČOVACÍ A TESTOVACÍ PORTÁLY

Masarykova základní škola ve Velké Bystrici
ZŠ Dobřichovice
Portál testy.nanic.cz