Zobrazovače a jejich technologie

• volný elektron tvořící elektrický proud narazí do elektronu ve valenční vrstvě atomu a předá mu část své energie

• elektron v atomu přeskočí na vyšší energetickou hladinu

• na této hladině nemůže zůstat dlouho a po chvíli se vrátí na své původní místo

• přebytek své energie (to, co dostal od volného elektronu) vyzáří ve formě světla

• toto světlo je ultrafialové (člověk ho nemůže vidět) ale je možné podobným způsobem z ultrafialového světla „vyrobit“ světlo viditelné

• tento jev je naprosto stejný, pouze místo letícího elektronu vybudí elektron v atomu ultrafialový světelný foton

Princip plazmového displeje

Znázornění principu plazmového displeje s popisem [1].

• konstrukce je vytvořena tak, aby elektrický proud procházel vrstvičkou MgO, kde se srazí s jejími atomy a dojde k vyzáření ultrafialového světla

• UV fotony pak dopadnou na vrstvičku fosforu, kde opět dojde k vyzáření světla (tentokrát ovšem viditelného)

• díky příměsím ve fosforu je možné vytvořit světlo všech tří základních barev

• adresování obrazových bodů je prováděno pomocí matice jako u pasivních displejů LCD, zde ovšem není znatelná doba odezvy, takže tyto displeje dosahují stejných rychlostí jako technologie TFT

• díky nepřítomnosti tolika tranzistorů jako u technologie TFT zde nehrozí žádné vadné pixely a výroba je daleko spolehlivější

• každý obrazový bod je zdrojem světla. Díky tomu není zapotřebí žádné dodatečné prosvětlení jako u LCD displejů

• u LCD displejů i při černé obrazovce malá část světla projde a snižuje se tak kontrast

• díky tomu že u plazmových displejů při černém bodu není generováno žádné světlo, je dosaženo daleko většího kontrastu (rozdílu mezi bílou a černou)

• odpadá zde problém pozorovacích úhlů jako u LCD