Úvod do úlohy

Parametry dělají z funkcí opravdové pomocníky – díky nim nemusíme psát stejný kód několikrát s jinými čísly nebo texty, ale jednou nadefinujeme funkci a při volání jí předáme hodnoty. Tyto hodnoty se uvnitř funkce chovají jako lokální proměnné, tedy proměnné platné jen po dobu běhu funkce. Pokud student pochopí, jak parametry fungují, naučí se psát univerzálnější a znovupoužitelný kód.

Teorie a principy

  • Parametr je proměnná uvedená v kulatých závorkách při definici funkce.

  • Argument je konkrétní hodnota, kterou funkci při volání předáme.

  • Parametry existují jen uvnitř funkce (jsou lokální).

  • Pokud funkci zavoláme s menším počtem argumentů, než má parametrů, nevyplněné parametry se nastaví na hodnotu undefined.

  • Pokud funkci zavoláme s více argumenty, než je parametrů, přebytečné se ignorují (v základní práci).

Praktické příklady kódu

1. Funkce s jedním parametrem

2. Funkce s více parametry

3. Volání bez dostatečného počtu argumentů

Typické chyby / záludnosti

  • Záměna parametru a argumentu – studenti často pletou definici (function f(x)) a volání (f(10)).

  • Očekávání, že chybějící parametr má hodnotu 0 – ve skutečnosti má undefined.

  • Pokus o použití parametru mimo funkci – parametry existují jen uvnitř své funkce.

  • Zapomenuté závorky při volání – pozdrav; místo pozdrav("Petr");.

Shrnutí – hlavní body k zapamatování

  • Parametry = lokální proměnné uvnitř funkce.

  • Argumenty = hodnoty, které funkci předáváme při volání.

  • Pokud chybí argument → parametr má hodnotu undefined.

  • Parametry žijí jen po dobu běhu funkce.

  • Více argumentů než parametrů → přebytečné se ignorují.