3. Současnost

Po roce 1989 přichází obnova kulturního a vzdělávacího života ukrajinské menšiny, která jde ruku v ruce s přílivem tzv. nové migrační vlny, které přichází do ČSR a posléze do ČR především z ekonomických důvodů (jedná se především o získání práce a vyššího platu). Mezi další důvody, proč do ČR Ukrajinci míří jsou: zlepšení životního standardu, osobní a karierový růst, bezpečí a jistota, politická svoboda, možnosti sloučení rodiny a podpora diaspory (Jirka 2018: 44 podle Bogdan 2011).

Ukrajinci představují nejpočetnější migrační skupinu u nás. K 31. 12. 2017 to bylo 117 061 ukrajinských občanů, kteří požívají na území České republiky trvalý, dlouhodobý nebo přechodný pobyt občanů EU nebo dlouhodobé vízum.[1]

Obecně můžeme Ukrajince rozdělit na dvě velké skupiny, které se vzájemně vymezují, a to na Západní (historicky se hlásí ke Kyjevská Rusi) a Východní (kteří spíše prosazují panrusismus). Do ČR přichází většina Ukrajinců právě ze západní oblasti, kdežto z východu a jihu Ukrajiny směřují především do Ruska a na východ (Bezoušková 2012: 70-71).

Nejvíce Ukrajinců k nám přichází ze Zakarpatské Ukrajiny, jedná se o oblast nevíce postiženou nezaměstnaností a zároveň tedy o jednu z nejchudších oblastí Ukrajiny. Nejvíce samozřejmě přichází mladých mužů v produktivním věku, kteří zde pracují několik let a posílají peníze domů svojí rodině (Leontiyeva 2005: 11). Pracují především v Praze a ostatních větších městech ČR. Mnoho z nich u nás také pobývá nelegálně, podle cizinecké policie zde pobývá přes dvacet tisíc nelegálních ukrajinských přistěhovalců.[2]

„Obecně relativně vyšší vzdělanostní úroveň Ukrajinců nekoresponduje s typem vykonávaných prací. Velké procento (až 70%) má ukončeno středoškolské vzdělání. Mezi dělníky najdeme i vysoce kvalifikované lidi – učitele, lékaře, hudebníky, kteří se doma neměli možnost uplatnit. Jejich zaměstnanost převažuje již tradičně ve stavebnictvích a komunálních službách, ženy se uplatňují jako šičky, švadleny, uklízečky a v zemědělství. Mnoho z nich pracuje za velmi tvrdých podmínek 8 až 12 hodin denně, často o sobotách a o nedělích. Za svou práci dostávají ve většině případech méně než 10 000 korun.“[3]

Ukrajinské děti, jejichž rodiče dočasně přebývají v České republice, mají možnost navštěvovat ukrajinskou sobotní školu „Erudyt“, která má uzavřenou smlouvu s Mezinárodní ukrajinskou školou. V roce 2017 započalo svou činnost kulturně-vzdělávací centrum „Krok“. Cílem jeho činnosti je vyučovat děti, které žijí společně s rodiči v České republice (vyučuje se zde ukrajinština, literatura, kultura, zeměpis Ukrajiny). V Praze, Liberci a Brně je možné navštěvovat řecko-katolický kostel, kde jsou bohoslužby konány v ukrajinském jazyce.[4]

Zástupci ukrajinské diaspory založili v souladu se zákonem o právech příslušníků národnostních menšin z roku 2001 řadu občanských sdružení (spolků) s cílem realizace svých práv. V Praze se jedná o následující spolky:

  • Ukrajinská iniciativa v České republice (předseda – V. Rajčinec).

Více info na: www.ukrajinci.cz

Adresa: UIČR-Porohy, Dům národnostních menšin, Vocelova 3, 120 00 Praha 2 (Czech Republic). Tel: +420/777 212 240, +420/221 419 821,

 E-mail: uicr@centrum.cz, info@ukrajinci.cz, IČO: 604 482 96, číslo účtu: 1925774379/0800

Ukrajinská iniciativa v ČR spolupracuje s neziskovými organizacemi a institucemi, které přispívají k vzájemnému soužití menšin s majoritní společností, jakož i ke vzdělanosti a obecnému přehledu o ukrajinské menšině v ČR, vydává Časopis pro Ukrajince v České republice Porohy a obecně podporuje kulturní, poradenské a pořadatelské akce ukrajinské menšiny v ČR.

 

Další organizace a sdružení:

  • Sdružení Ukrajinců a příznivců Ukrajiny v České republice (předsedkyně – O. Mandová);
  • Sdružení Ukrajinek v České republice (předsedkyně – M. Prokopjuk);
  • Forum kultur (zakladatel  – R. Prokopjuk);
  • mezinárodní organizace Ukrajinsko Evropská perspektiva (předsedkyně H. Andrejciv);
  • Asociace Ukrajinců v České republice (předseda – P. Bubrjak [P. Bubryak]);
  • Ukrajinský odborový svaz v ČR  (ředitel – T. Kosťuk [T. Kostyuk]);
  • Mezinárodní Asociace Ukrajinců EuroMajdan (předseda M. Toporov);

Občanské spolky, které jsou svou podstatou uměleckými soubory:  

·         Sdružení Ukrajinců v ČR Berehyňa (předsedkyně M. Skyba);

·         taneční a divadelní soubor „Džerelo“ (vedoucí – D. Ljubačivska);

·         umělecký soubor „Rodyna“ (vedoucí – J. Klymkovyč [Y. Klymkovych]).



[1] Cizinci podle státního občanství k 31. 12. - vybrané území. [Online] Dostupné z URL:
< https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=vystup-objekt&pvo=CIZ01&z=T&f=TABULKA&katalog=31032&evo=v57516_!_VUZEMI97-100-nezj_1&c=v23~2__RP2017MP12DP31> [Cit. 2018-07-21].

 

[2] Ukrajinci v českých zemích – Velvyslanectví Ukrajiny v České Republice [Online] Dostupné z URL:
<https://czechia.mfa.gov.ua/cs/ukraine-czechia/ukrainians-in-czechia> [Cit. 2018-07-21].

[3] Ukrajinci v České republice. Informace pro učitele. Projekt Varianty, Člověk v tísni, společnost při ČT, o.p.s., 2002.

[4] Ukrajinci v českých zemích – Velvyslanectví Ukrajiny v České Republice [Online] Dostupné z URL:
<https://czechia.mfa.gov.ua/cs/ukraine-czechia/ukrainians-in-czechia> [Cit. 2018-07-21].