2. Stereoskopie

Klíčovým faktorem, který má majoritní podíl na celkové úspěšnosti nasazení virtuální reality je aspekt vizualizační. Dávná historie virtuální reality je spjata zejména s objevem stereoskopie, která umožňuje vnímání třetího rozměru v obrazu. Objevitelem stereoskopie byl Sir Charles Wheatstone, který dokonce, jako první, roku 1838 sestrojil přístroj pro vnímání 3D obrázků na základě dvou daguerrotypií (předchůdce fotografie – objevena stejný rok). Sir Wheatstone byl v roce 1840 za objev stereoskopie oceněn medailí královské vědecké rady. Základním principem stereoskopického zobrazení je generování dvojice oddělených obrazů. Vychází to z toho, jak "vidí" lidský mozek.


Obr. 1 Prostorové vnímání [Zdroj: http://cs.gali-3d.com/stereoskopie-3d/  (cit. 11.4.2019)]

Prostorové vnímání lidského mozku obrázek Obr. 2.2. Člověk nezíská pouze jeden obraz, ale dva – každým okem trochu jiný (posunutý o tzv. mezipupilání, tj. mezi očnicovou vzdálenost, pro Evropu v průměru 65 mm). Z odchylek obou obrazů mozek získává pojem o prostoru. Tohoto principu využívá stereoskopie, která “podstrčí“ divákovi do očí připravenou scénu, kterou mozek díky správně nastaveným obrazům může vnímat rovněž plně trojrozměrně. Je nutné, aby levé oko vidělo levý obrázek a pravé oko pravý.


Zdroj:

3D imaging, analysis and applications [online]. 2014. ISBN 9781447140634. Dostupné z: doi:10.1007/978-1-4471-4063-4