1. Metodika pro tvorbu virtuálního prostředí

1.5. Fáze testování, implementace a provozu

Fáze testování

Fáze testování se nutně prolíná s fází tvorby. Testujeme jednak funkčnost jednotlivých zdrojů ihned po jejich zhotovení nebo i v průběhu. Skripty jsou testovány na správnou funkci, odolnost kódu a hledání neočekávaných výjimek k jejich ošetření. U grafiky, modelů a animací jsou testovány správné modely, kompatibilita ve vývojovém prostředí a samozřejmě i estetické vlastnosti.

Testování probíhá často. Je nutné testovat malé změny ve virtuálním prostředí a jednotlivé zdroje testovat vždy, když je to možné. Toto je dáno zkušenostmi z programování, kdy chyby vznikají velmi často.

Je vhodné dosazovat jednotlivé zdroje po jejich vytvoření ihned. Virtuální prostředí je tak částečně funkční a je možné monitorovat jeho vývoj. Všichni spolupracovníci musí mít neustále k dispozici aktuální verzi, aby mohli testovat svoje zdroje komplexně.

Toto je důležité i zejména proto, že je možné v podstatě ihned a kdykoli kompilovat aktuální verzi ke kontrole nebo demonstraci zadavateli nebo managementu pro kontrolu stavu nebo pro jiné účely.

Testování musí probíhat přímo na HW, pro který je realizace určena: jako je třeba CAVE projekce nebo HMD.

Testování probíhá i ve smyslu validace proti zadání.

Fáze implementace

Fáze implementace se opět překrývá s fází testování v rámci kalibrace hardwaru, například přizpůsobení jasu a kontrastu světelným podmínkám v místnosti, kde bude virtuální prostředí používáno, a především kalibrace případných haptických zařízení vůči stereoskopické projekci (uživatel musí například „vidět, že sahá na stejné místo ve VR i ve skutečnosti“).

Fáze provozu

Fáze provozu je často opomíjena a projekt se považuje za úplně uzavřený. Je však vhodné ponechat si přístup k virtuálnímu prostředí za účelem sbírání zkušeností do budoucna pro vývoj dalších virtuálních prostředí. Není od věci nechat uživatele virtuálního prostředí vyplňovat dotazníky.