Potenciál podniku a zlepšování procesů

Na proces se lze dívat jako na transformační jednotku vztaženou na pracovní tok a začínající externími dodavateli a končící externími zákazníky. Tato transformace je složena z řady dílčích transformací přidávajících hodnotu na požadované a spotřebovávané zdroje. [2]

Nejvhodnější je následující ucelená definice:

• Proces je soubor činností, který vyžaduje jeden nebo více druhů vstupů a tvoří výstup, který má pro zákazníka hodnotu.

Obr.11 Schéma procesu

Zároveň je důležité rozlišit proces od činností a funkcí. Funkce je základní úloha firmy, kterou naplňuje firma své poslání, např. pro strojírenskou firmu je základní funkce dodávat strojírenské výrobky. Činnost popisuje, co je třeba dělat a jde zde o statický pohled, a proces říká jak je to třeba provést již v dynamickém pohledu.

Z hlediska funkčnosti můžeme procesy klasifikovat jako: [3]

• průmyslové procesy
• administrativní procesy
• řídící procesy

Dále je možná klasifikace dle klíčovosti a hodnototvornosti jednotlivých procesů: [7]

• Klíčové procesy

• Podpůrné procesy

• mezipodnikové procesy (např. logistické řetězce),
  
• řídící procesy (např. plánování, controlling),
  
• procesy řízení kvality (např. audit systému jakosti),
  
• kontrolní procesy (např. kontrola vstupů, výstupů).
  
• Vedlejší procesy

• procesy vyžádané shora (např. statistické průzkumy),
• dočasné procesy (např. realizace určitých projektů).

Některé procesy (např. údržba) se mohou vyskytovat jak v oblasti podpůrných tak i vedlejších procesů z důvodů, že klasifikace jednotlivých procesů vzhledem k jejich hodnototvornosti může a většinou je u každé firmy specifická a odvíjí se od jejího vlastního zaměření a činnosti.

Obr. 12 Klasifikace procesů

Dalším rozdělením může být klasifikace z hlediska existence procesů (trvalé procesy, dočasné procesy), opakovatelnosti procesů (s nízkou opakovatelností, s vysokou opakovatelností) a strategického hlediska (strategické, taktické, operativní).

Pro každý proces je možno definovat:

• hodnotu, kterou přidává proces k finálnímu produktu,
• informační a hmotně – energetické vstupy procesu,
• informační a hmotně – energetické výstupy procesu,
• vlastníka procesu, tj. pracovníka odpovědného za tento proces,
• zákazníky procesu – tím jsou nejčastěji jiné procesy, které potřebují pro svoji realizaci výstupy předchozího procesu,
• čas potřebný k realizaci procesu a jeho variabilitu,
• náklady potřebné na realizaci procesu a jejich variabilitu,
• architekturu procesu.

Hierarchizace procesů

Každý proces lze hierarchizovat na nižší úrovně podle složitosti jeho průběhu. Hierarchizace slouží k přehlednému a jasně vypovídajícímu pohledu a popisu jednotlivých procesů, a jedním z možných pohledů je hierarchizace procesů do pěti úrovní: [3]

1. Proces - Proces je v hierarchickém pohledu chápán jako sled subprocesů, které mohou být vykonávány v rámci několika útvarů a mají na výstupu 1 měřitelný produkt nebo službu.
2. Subproces - Ucelený sled činností, které jsou vykonávány v rámci jednoho nebo několika útvarů a mají na výstupu 1 měřitelný produkt nebo službu.
3. Činnost - Ucelený sled operací, které jsou vykonávány v rámci jednoho útvaru a mají na výstupu jeden měřitelný produkt / službu, kterému lze jednoznačně přiřadit spotřebu jednoho primárního zdroje, např. materiálu (+ režie).
4. Operace - Jednotlivý logicky souvislý pracovní úkon složený z kroků, který vykonává jeden odborný pracovník.
5. Krok - Jednotlivý logicky a časově souvislý pracovní úkon, který vykonává jeden odborný pracovník.

Obr.13 Hierarchizace procesů