4. Organizační struktura

Základní nosná struktura (hierarchie). Slouží ke koordinaci a řízení aktivit členů. Vyplývá z nutnosti dělby práce.  Definuje funkční role a vztahy v podnikových procesech.

Význam organizační struktury:

  • Efektivní využití zdrojů
  • Koordinace různých složek
  • Komunikace v podniku
  • Kontrola aktivit
  • Adaptibilita jednotlivých útvarů
  • Pravomoci

Typy organizačních struktur

Klasifikace organizačních struktur není dosud jednotná, přestože existuje celá řada zahraniční literatury, která o nich pojednává. Evolučním vývojem organizací vznikají hierarchické, hybridní organizační struktury, které lze těžko popsat, natož blíže charakterizovat a rozčlenit. Zde si uvedeme základní členění struktur.

1. Podle počtu stupňů řízení

Podle počtu stupňů řízení můžeme organizační struktury dělit na dva typy. Je to strmá a plochá org. struktura. Strmá struktura se vyznačuje nízkým rozpětím řízení a vysokým počtem stupňů řízení. Můžeme si ji představit jako úzkou hodně členěnou pyramidu. Tuto strukturu většinou najdeme ve velkých společnostech, jako například Škoda Transportation. Plochá struktura je pravým opakem, vyznačuje se vysokým rozpětím řízení a nízkým počtem stupňů řízení. Hodí se především pro menší či jednodušší společnosti.

  • strmá


Obr.11 Strmá organizační struktura

  • plochá


Obr.12 Plochá organizační struktura


2. Podle dělby práce

  • Funkční organizační struktura umožňuje všechny specialisty, kteří se zabývají stejným oborem, seskupit do jednoho oddělení. Vzniká tak oddělení marketingu, výroby atd., a to pro všechny výrobky. To znamená, že každé oddělení má na starosti všechny výrobky.


Obr.13 Příklad funkční organizační struktury


  • Věcná organizační struktura se dělí ještě na několik podtypů. Jsou to výrobková, teritoriální, zákaznická a divizionální. Výrobková struktura se zaměřuje na jednotlivé výrobky. To znamená, že každý výrobek má vlastní oddělení obchodu, výroby, marketingu… Tato oddělení se tedy zabývají jen jedním výrobkem. Takovou strukturu má například UNILEVER-Švýcarsko GmbH (s.r.o.). Teritoriální struktura je zase rozdělená podle území, každé území má svá oddělení, jako například v důlních společnostech. Zákaznická je rozdělena podle různých zákaznických kategorií, jako například movití a méně movití zákazníci, mladší a starší zákazníci, což můžeme vidět například v bankách. Poslední divizionální struktura je jakýmsi zobecněním předešlých. Umožňuje rozdělení, podle čeho se to firmě hodí. To většinou nachází uplatnění ve velikých firmách. Je to například Telecom.


Obr.14 Příklad věcné (výrobkové) organizační struktury


3. Flexibilní organizační struktury

  • Liniová – nejjednodušší a nejstarší organizační struktura. Je typická pro malé a začínající podniky do padesáti zaměstnanců. Je to typ struktury, kde je ve většině případů je n jeden stupeň nadřízenosti, většinou vlastník. Výhodou jsou jasné vztahy nadřízenosti a podřízenosti a jde zde o vztah pravomoci v přímé linii.


Obr.15 Liniová organizační struktura

  • Štábně – liniová - uspořádání založené na liniové struktuře rozšířené o takzvané štábní útvary, které zajišťují podporu řídících činností pro různé hierarchické úrovně a oblasti fungování organizace.


Obr.16 Štábně-liniová organizační struktura

4. Pružné organizační struktury

  • Maticová


Obr.17 Maticová organizační struktura

  • Projektová - Pracovníci začleněni do projektového týmu jsou podřízení pouze vedoucímu projektu, který podléhá příslušnému liniovému vedoucímu
    • Tři úrovně:
      1. podnikový manažer – řídí manažery projektů
      2. manažeři projektů – každý manažer projektu řídí svůj vlastní tým
      3. projektové týmy (jeden zaměstnanec může být ve více týmech)
    • Např. stavební firmy, IT firmy


Obr.18 Projektová organizační struktura