3. Historie studia a měření práce

3.1. Časové studie

V praxi rozlišujeme tři časy, tj. základní, odpočinkové a poměrné časy.

Základní časy – je čas plánovaného provedení procesu. Všeobecně tvoří podstatný podíl stanovených časů. Patří sem časy hlavní a vedlejší činnosti a čas čekání vyvolaný přerušením v pracovním procesu např. čekání na jeřáb.

Odpočinkové časy – skládají se z určených časů pro nutný odpočinek člověka, vzniklý v důsledku jeho činnosti. Jejich velikost se stanovuje obvykle jako procentuelní podíl z času základního, obvykle ve výši 5 – 10 %.

Poměrné časy – se tvoří z určených časů, vstupujícíh dodatečně do plánovitého provedení. Jsou to buď časy věcné např. porucha stroje nebo čas osobní např. pití, WC. Poměrné časy se vyskytují během pracovního procesu s rozdílným trváním a četností. Z tohoto důvodu je nemůžeme předem určit a proto jejich velikost stanovujeme opět jako procentuelní prodíl z času základního ve výši 5 – 10 %.

K těmto časům dospějeme buďto měřením nebo výpočtem. Stanovení spotřeby času pozorováním a měřením na pracovišti se označuje jako časová studie. Na základě těchto studií je stanovován čas potřebný pro vykonání pracovní operace. Předpokladem správného provedení časové studie je použití zařízení pro přesné měření času (stopky) a formulář k zaznamenání zjištěných dat.

Prostřednictvím časové studie lze snadno rozpoznat jednotlivé druhy plýtvání během výrobní operace. Dále řadit prvky výrobní operace do optimálních sekvencí a sestavit popis nejvhodnějšího způsobu výkonu dané pracovní operace.

Obr.4 Přehled časových studií


Cílem časových studií je dosáhnout výstupu v podobě standardů spotřeby času vhodných pro určení pracovních standardů.

Objem požadovaného a spotřebovaného času závisí na široké škále působících faktorů:

  • lidský (subjektivní) faktor – schopnost, dovednost, zručnost a stupeň kvalifikace
  • objektivní činitelé – pracovní podmínky, druh výrobního zařízení a jiné

Je nezbytné práci rozdělit na dílčí činnosti a ty poté podrobit analýze. Pracovní činnost může mít charakter manuální nebo strojový, dále pak konstantní nebo proměnlivý a pravidelný nebo nepravidelný.

Zásady při provádění měření

  • Pozorovatel musí být schopen rozčlenit pracovní proces.
  • Pozorovatel musí stát tak, aby neovlivňoval pracovníka a měl dobrý výhled.
  • Pozorovaný pracovník musí být zaškolený.
  • Zamezit diskuzím během časového záznamu.
  • Včas informovat vedoucího směny i pracovníka.
  • Dodržovat bezpečnostní předpisy.


Obr.5 Časové studie