Základy logistiky

Vývoj hospodářské logistiky (dále jen logistika) lze rozdělit do pěti fází.

Počáteční období

Do roku 1955 je charakteristické uplatňováním dílčích realizací, které byly málo provázané. Logistické metody jsou přebírány z vojenské praxe. V této době proto logistika ještě nepřinášela takové úspory jako v současné době.

Druhé období

Od roku 1955 do roku 1970, je charakteristické formováním hospodářské logistické teorie a praxe. Komplexní chápání logistiky bylo nastartováno v oblasti letecké dopravy, pro kterou byla vytvořena na Harvardské univerzitě v roce 1956 studie zabývající se racionálním řešení fyzické přepravy materiálu. V tomto období vznikly významné podměty pro rozvoj logistiky, které mají platnost dodnes:

• vývoj a využití elektronického zpracování dat,
• matematické modelování,
• expanze marketingu - uspokojování potřeb zákazníka,
• rozšíření trhu v národním a mezinárodním měřítku,
• intenzifikace konkurence, především zahraniční,
• intenzivní tlak na zisky,
• zvýšení významu distribuce,
• růst distribučních nákladů a uvědomění si jejich účinku na zisk,
• rozšíření počtu variant výrobku i rychlá inovace výrobků,
• objevení systémové teorie a teorie řízení,
• výzkum a literatura v oblasti distribuce.

Třetí období

Od roku 1970 do roku 1985, je charakteristické úspěšným rozvojem americké logistiky v západní Evropě. Důraz je kladen na fyzickou stránku oběhů, kdy se pod pojmem logistika rozumí "Physical Distribution Management". Tyto distribuční systémy byly řešením logistickým, ale velmi brzy se ukázalo, že součástí musí být i systémy informační a zejména pak ekonomické pohledy na veškerou činnost.

Čtvrté období

Od roku 1985 do roku 1995, prosazuje se systém integrované logistiky, která je stále efektivnější. Uplatňuje se filozofie maximální možné konkurenční výhody logistiky, která je postavená na informačních tocích. Postavení zákazníka se dostává na první místo s ohledem na ekonomický pohled na celkovou činnost firmy.

Páté období

Od roku 1995 do současnosti, je charakteristické využíváním elektroniky a internetu, který umožňuje vytváření velkých sítí i logistických partnerů. Opouští se od systému tlaku (podnik "tlačí" své výrobky na trh) a postupně se mění na systém tahu (zákazník si "vytahuje" výrobky z trhu). Na přelomu 20. a 21. století zjišťují výrobci, že mezi nimi a konečným zákazníkem se nachází velké množství prostředníků. Začíná se tedy prosazovat přímý prodej zboží koncovému zákazníkovi, který je způsobem rozvojem sdělovacích prostředků a zásilkových obchodů. V 21. století logistika nabývá většího významu v globálním pojetí. Očekává se další optimalizace logistických řetězců, a to toků materiálových a i informačních, finančních a obalových. Lze předpokládat i narůstající vliv ekologie. Vše bude záviset na rozvoji informačních technologií, který bude sledovat a řídit logistické řetězce.

Z vývoje logistiky po 2. světové válce až do současnosti je patrné, že neustále roste význam logistiky a firmy si tuto skutečnost uvědomují a více se na tuto oblast zaměřují.