Základy logistiky

Nejprve si uvedeme několik definic logistiky publikovaným v předchozích letech.

Haskelt, Ivie, 1964:

Logistika je řízení všech činností, které zajišťují pohyb a koordinaci zásobování a spotřeby při tvorbě časové a místní užitnosti zboží.

Ihde, 1972:

Logistika je systém tvorby, řízení, regulace a vlastního průběhu materiálového toku, energie, informací a přemisťování osob.

Daskin, 1985:

Logistika je projekt a provoz fyzického, řídícího a informačního systému, který má za cíl, aby výrobky překonaly čas a prostor.

Rupper, 1990:

Logistika jsou veškerá opatření týkající se toku materiálu, informací a hodnot od vývoje přes plánování a organizaci výroby, zásobování, produkci a distribuci až po zpracování informací.

Institute of Logistick, 1995:

Logistika je časově vztažené umisťování zdrojů, nebo, jinými slovy, logistika uvádí do vztahů zboží, lidi, výrobní kapacity a informace, aby byli na správném místě, ve správném čase, ve správném množství, ve správné kvalitě a za správnou cenu.

Pernica, 1998:

Logistika je disciplína, která se zabývá celkovou optimalizací, koordinací a synchronizací všech aktivit v rámci samoorganizujících se systémů, jejichž zřetězení je nezbytné k pružnému a hospodárnému dosažení daného konečného efektu.

Ze všech definic vyplývá, že logistika je vědecká disciplína zabývající se plánováním, řízením a kontrolou pohybu materiálu, osob, energie a informací v systémech.

Obr.4 Integrativní zjišťování logistických nákladů

Úkolem logistiky je, aby bylo k dispozici:

• správné množství,
• správných objektů (zboží, osoby, energie, informace),
• na správném místě,
• ve správném čase,
• ve správné kvalitě,
• za správnou cenu.

Kritériem pro hodnocení, co je správné, je spokojenost zákazníka.

Teoretickým základem logistiky je systémový přístup ke studiu reality, který můžeme charakterizovat jako způsob myšlení spočívající v komplexním chápání jevů v jejich vnitřních a vnějších souvislostech.

Jinými slovy systémový přístup představuje způsob myšlení, jehož filozofické základy spočívají na celkovém vidění a na principu neustálého pohybu, přeměn jednotlivých částí reality jako způsobu její existence.

Jiné pojetí logistiky nabízí logistický přístup k výrobě, jejímu uspořádání a řízení, který si klade za cíl odstraňovat bariéry vzniklé klasickou dělbou práce ve výrobě. Jde o bariéry, které výrobní proces přerušují, prodlužují jeho časové trvání a ohrožují kvalitu výsledného výrobku.

Logistický přístup můžete na logistický systém (výrobní podnik) aplikovat dvěma způsoby:

1.      Racionalizační způsob, si klade za cíl nalézt způsoby zlepšení funkcí a efektu jednotlivých strukturních článků logistického řetězce podniku. Přitom ovšem vychází ze stávající struktury a funkcí zkoumaného výrobního podniku a nepředpokládá provádění zásadních změn v celkové struktuře podniku. Tento způsob se zaměřuje na jednotlivé články logistického systému a zkoumá jejich vnitřní uspořádání a funkce. Kriticky je hodnotí z pohledu logistických principů a hledá takové korekce ve vnitřní struktuře a ve fungování zkoumaného článku, které zlepší jeho celkový efekt.

2.      Strategický způsob, vychází ze strategických cílů podniku a klade si za cíl nezávisle na současné struktuře a funkcích zkoumaného podniku při uplatnění logistických principů nově navrhnout celkovou architekturu podniku, nově určit jednotlivé články a jejich vzájemné funkční vazby. Konečným cílem je, aby nově navržená struktura s jejími nově určenými prvky efektivněji plnila strategické cíle podniku, než výchozí struktura podniku. Strategický způsob se zaměřuje na logistický systém strojírenského výrobního podniku jako na celek a tvoří ideální budoucnost bez ohledu na minulost a veškerý dosavadní vývoj.

Výrobní podnik bychom měli chápat jako logistický systém, který lze zjednodušeně znázornit pomocí logistického řetězce, složeného z jednotlivých článků se specifickými funkcemi mezi kterými probíhají toky materiálu, informací, hodnot atd. Efektivnost výroby jako procesu je podmíněna tím, aby tyto toky probíhaly co nejvíce plynule, bez zdržování, bez přerušování a co největší rychlostí. Je třeba si uvědomit, že pro logistický řetězec platí, že výkonnost celého řetězce je dána výkonností nejslabšího článku řetězce. Z toho tedy plyne, že zájmem jednotlivých článků má být především spolupráce.

Základní cíle hospodářské logistiky tedy jsou:

• Musí vycházet z podnikové strategie a napomáhat splňovat celopodnikové cíle.
• Zajistit plynulé zásobování materiálem, nakupovanými díly, pomocnými, provozními a energetickými materiály a zajištění plynulého odsunu odpadů.
• Uspořádat a řídit výrobní proces tak, aby probíhal plynule, s časově a prostorově vyhovujícími a plynulými manipulacemi se zbožím při hospodárné spotřebě zdrojů.
• Zajistit dodávky výrobků, které uspokojí požadavky zákazníků, čímž se udrží stávající zákazníci a získají se noví zákazníci.                   

Logistiku můžeme dělit dle několika hledisek:

Podle šíře zaměření na studium materiálových toků:

• makrologistika - zabývá se logistickými řetězci pro výrobu od těžby surovin až po dodání zákazníkovi. Překračuje tedy hranice podniku a i jednotlivých států.
• mikrologistika - zabývá se logistickým systémem uvnitř určité organizace nebo jen její části.
• logistický podnik - zvláštní skupina logistiky. Specializované firmy, které realizují převážnou část logistického řetězce vně určité organizace, tedy propojení dodavatele a zákazníka.

 

Obr. 5 Základní dělení logistiky [20]

Obr.6 Dělení logistiky

Podle hospodářsko-organizačního místa uplatnění:

• logistika zásobování
• logistika výrobní
• logistika distribuce