4. KOMUNIKACE A ČTYŘI KOMUNIKAČNÍ TYPY

Vnitrofiremní komunikace

Manažer musí být schopen komunikovat s řadou různých lidí v týmu. S některými je komunikace snadná, s jinými nastávají potíže. Jejich příčinou bývají rozdíly v osobnosti účastníků komunikace.

Vnitrofiremní komunikace je promyšlené propojení firmy pomocí formálních i neformálních prostředků. Je jako krevní oběh v těle. Přestane-li fungovat nebo má problémy, firma odumírá.

3 zákonitosti úspěšné komunikace

1. Není možné nekomunikovat

Ať děláme, co děláme, vždycky vstupujeme do komunikace s ostatními. I když mlčíme, vyjadřujeme cosi o svém duševním rozpoložení, náladě, vztahu k ostatním, ochotě komunikovat.

2. Příjemce každé sdělení interpretuje

Komunikační sdělení musí vždy nejdříve projít individuálním filtrem vnímání příjemce, aby mohlo být pochopeno.

3. Mezi tím, co bylo vysláno, a tím, co druhý přijal, existuje rozdíl, počítá se nikoli to, co jsem vyslat chtěl, ale to, co se dostane k druhému.


Odpovědnost při komunikaci


Změna přístupu ke komunikaci:

Rozšířený přístup

  • Rozdíly v chování přinášejí problémy
  • Rozdíl = špatně
  • Já vyhraji a ty ztratíš

Efektivní přístup

  • Rozumím, akceptuji a respektuji sám sebe (uvědomím si, jak se chovám, uvědomím si chyby, neomlouvám, proč takový jsem)
  • Rozumím, akceptuji a respektuji Vás, ačkoliv jsme různí