Základní pojmy
2. Diagnostická činnost, diagnostická metoda, diagnóza
Pojmy diagnostická činnost, metoda a diagnóza výstižně definovali Svoboda, Krejčíková, Vágnerová (2001) .
Diagnostická činnost
souhrn operací, postupů a technik, jejichž cílem je stanovit diagnózu (psychický stav jedince).
Obecné cíle diagnostické činnosti:
Určení stupně vývoje
Zjištění příčin odchylného vývoje od věkové normy
Zjištění individuálních zvláštností osobnosti
Zjištění podstaty, podmínek a příčin individuálních rozdílů
Prognóza nebo predikce
Diagnostická metoda
Každý vyšetřovací postup, který vede ke stanovení diagnózy.
Soubor
podnětů, jimiž záměrně vyvoláváme chování nebo vymezujeme podmínky pro chování
zkoumané osoby.
Soubor
úkolů, otázek a situací, které evokují projevení typických znaků dovolujících
blíže charakterizovat vyšetřovanou osobu nebo její jisté stránky ve smyslu diagnózy.
Exaktní způsob vedoucí ke zjišťování jevů, faktů a jejich souvislostí.
Diagnóza
Diagnóza obecně:
..... k klasifikace (zařazení jevu do určité třídy).
Diagnóza v psychologii:
..... zjišťování abnormit, ale i rozpoznávání úrovně a kvalit individuálních zvláštností osoby staticky i ve vývoji. Podle toho rozlišujeme diagnózy statické a dynamické.