8. Identifikátor

Identifikátor (anglicky „Identifier“) je název konstanty, proměnné, návěští, třídy nebo metody. Identifikátor by měl dostatečně vystihovat a popisovat podstatu, pro kterou je použit. Identifikátor by neměl být příliš dlouhý, nebo příliš krátký.

Při specifikaci identifikátoru bychom měli dodržovat následující pravidla:

  • Jedinými povolenými znaky pro identifikátory jsou všechny alfanumerické znaky, tj. množina velkých písmen [A-Z], množina malých písmen [a-z], množina číslic [0-9] a podtržítko, tj. „_“. Podtržítko není vhodné používat jako počáteční písmeno identifikátoru. Ostatní znaky nejsou platnými identifikátory v jazyku C#, např. proměnná „promenna@“ není platná, protože obsahuje speciální znak „@“
  • Identifikátory by neměly začínat číslicemi [0-9] např. „123promenna“
  • Identifikátory nesmí obsahovat mezery
  • Identifikátory nelze používat jako klíčové slovo, pokud neobsahují @ jako předponu. Například @as je platný identifikátor, ale „as“ není, protože se jedná o klíčové slovo


Identifikátory v C# mají následující vlastnosti:

  • Identifikátory umožňují použít znaky Unicode
  • Identifikátory rozlišují velká a malá písmena
  • Identifikátory nemohou obsahovat více než 512 znaků
  • Identifikátory neobsahují ve svém názvu dvě po sobě jdoucí podtržítka [7]

V kurzu nebudeme u identifikátorů používat českou diakritiku. U víceslovných názvů budeme používat tzv. velbloudí notaci (anglicky „Camel Case“) v níž víceslovné názvy jsou spojeny do jediného slova, kde každé slovo víceslovného názvu začíná velkým písmenem např. „Moje proměnná“ zapíšeme jako mojePromenna. Je standardem že název proměnné má na počátku malé písmeno.