Povrchová úprava modelu

Asi nejjednodušší variantou  je samotné barvení modelu modelu přímo barvou. Použít se dají  klasické vodou ředitelné barvy a barvu nanášíme nejlépe houbičkou pro vytvoření jednotného povrchu přímo na model. 

Takto se barví část modelů - například černou - různé průduchy či funkční části modelů.  V praxi jsem se setkal například  s touto úpravou modelu sedaček, kdy rastr nanášecí houbičky dokonale simuloval povrch kožené sedačky.

Existují speciální barvy na clay (fa. kolb), které se stříkají. Popřípadě lze použít malířské tónovací barvy - je to vhodné, pokud chci s modelem dále pracovat. Dají se totiž z masné hlíny dobře  sloupnout.

Další a hojně využívanou možností je potažení modelu dainok folií. Dainok folie je v podstatě vodolepka. Dodává se v rolích, aplikuje se na nečistot zbavený povrch. 

Příprava povrchu pro dainok folii je náročná a vyžaduje zkušeného modeláře.

Folie je totiž velmi tenká a reflexní - takže přenáší veškeré škrábance či nečistoty a tvoří z nich reflexe. Před nanášení dainok folie je dobré pracovat s precizně  naostřeným nářadím a poté plochy kde dojde k aplikaci folie několikrát umýt a utřít do sucha měkkým papírem.

 Až poté plochu zvlhčím pomocí rozprašovače a přináším folii z vodní lázně, kde se oddělila od papírového přenosného základu. 

Teplota vody je ideální volit jako teplotu těla, folie se oddělí rychleji než ve studené vodě a nás nestudí ruce. Horká voda není vhodná a může vést k poškození a slepení fólie. 

Pro aplikaci na model používám houby a kousky filcu různé tvrdosti. S jejich pomocí vyháníme vodu z pod folie a pomáháme folii tvarovat se  podle modelu. Folie dainok je velice pružná  a lze jí potáhnout opravdu rozmanité tvary. Chce to samozřejmě cvik a určité zkušenosti. Pokud potřebujeme folie dostat do nedostupných míst, za roh nebo negativních rádiusů, můžeme si pomoci houbou namočenou do horké vody- fólie se stane trochu vláčnější.

Velkou výhodou je, že dainok folie jde snadno sloupnout a my můžeme dál pokračovat v modelování.

Zbytky fólie které přečnívají seřízení modelářským nožem.

Folie lze spojovat, musíme si ale hlídat směr. Folie se nechovají vždy zcela homogenně mnohdy jedna role působí, jako by byla z více odstínů. Není tomu tak, tento efekt vzniká při nedbalém napojení, kdy  směr folie v roli a směr aplikace není totožný.

Metodou nejméně náchylnou na kvalitu ploch je nastříkání plničem a následné nastříkaní dvojsložkovou barvou a lakem.

Výhodou této metody je, že povrch lze před aplikací barvy brousit. Nevýhodou je značná pracnost a  také to, že vrátit takto upravený model zpět do procesu modelování může být náročné.

Více se o této metodě dozvíte od  Lukáš Melichara -  kde pojednává o povrchových úpravách.

Tyto možnosti samozřejmě lze mezi sebou kombinovat  a hledat tak nejjednodušší a nejefektivnější cestu k dokonalému modelu. Model mohu osazovat například doplňky z jiných materiálů, ať se jedná o díly  vytvořené technikou  3D tisku  - Základy 3D tisku od Jan Zelinky nebo třeba z cnc frézy.