Úvodem
Úvodem
Žijeme v globalizovaném světě, což vedle nesporných výhod především v oblasti ekonomiky, přináší řadu lidských problémů, neboť každý z nás je nucen pohybovat se ve spletité, neustále se měnící realitě. Ukazuje se, že koncepce kulturního dialogu založená na vzájemném „naslouchání“ a snaze o ztotožnění se s „jinakým“ vede současný svět do slepé uličky. Každá kultura totiž v průběhu svého vývoje vytváří různé systémy znaků. Tento fakt současně komplikuje chápání a přijímání cizích kultur a v podstatě vytváří bariéry (různé zažité normy vyplývající založené v kulturní paměti jedince, které jinou často vedou ke kategorickému odsuzování „cizího) v mezikulturní komunikaci, takže zjednodušeně řečeno spjatost s národní kulturou je do jisté míry překážkou přijetí „jiného“, nezvyklého.
Umělecká literatura představuje jedinečnou možnost „vstupu“ do cizí kultury, neboť autor cizojazyčného textu nezávisle na záměru, ve svém díle ukazuje kulturně hodnotové dominanty, které charakterizují obraz světa konkrétního národa a prostřednictvím protagonistů nechává čtenáře nahlédnout do „jinakého“ myšlení a cítění jeho příslušníků. Seznámení s díly autorů jiných národních kultur umožňuje konzumentu přiblížit se k hranici průniku do světa jiného národa, uvědomit si odlišnost mezi „svým“ a „cizím“, dochází u něj ke srovnávání znaků různých systémů. Jednotlivec připoutaný k paradigmatu jedné národní kultury není zcela schopen zrovnoprávnit odlišnou kulturu s vlastní, proto hlavním cílem je vypěstovat schopnost uvědomění si její existence a přispět tak k formování schopnosti tolerance jednotlivců ve vztahu k jiným kulturám. Četba by mohla (a měla) podporovat v dnešním multikulturním světě kompromisní řešení konfliktů. Umělecký text plní v tomto případě funkci kulturního zprostředkovatele mezi „svou“, vlastní a jinou, "cizí" kulturou, stává se nástrojem efektivního řešení nedorozumění interkulturálního charakteru i nástrojem překonání stereotypů. Vzhledem k tomu, že čtení literárních textů je v současné době na ústupu, doporučujeme využití filmové podoby díla..
Výběr textů, které zde předkládáme, je netradiční, respektive jedná se o díla méně známá ve školním prostředí. Domníváme se, že nejlépe je možné využít díla konfrontační, tj. taková v nichž explicitně dochází k setkávání či střetu různých kultur. Snažili jsme se volit texty, které postihují různé aspekty fenoménu multikulturní dialog a zdůraznit momenty, které vytvářejí platformu pro sbližování rozdílných kultur. Proto považujeme za důležité akcentaci témat a určitých hodnot platných v různých historických dobách a na různých místech planety, tedy vždy a všude. K nim patří téma lásky v různých podobách především láska mateřská a láska mezi mužem a ženou, hodnoty dobra a zla, motivy viny a trestu. Konkrétní práce s textem záleží na učiteli, proto uvádíme pouze některé náměty.
Podle významného myslitele M. Eliade právě umělecká literatura potvrzuje ideu „hluboké a neviditelné jednoty dějin lidského ducha“ a mohla (či měla) by se stát platformou vzájemného porozumění mezi národy v současném nestabilním světě.
Tvorbu autorů je možné využívat také v mezipředmětových vztazích (např zeměpis, historie).