Pravostranné srdeční selhání - známky městnání se objevují převážně ve velkém oběhu (otoky dolních končetin, hepatosplenomegalie, poruchy zažívání).

  • Nejčastější příčinnou je levostranné srdeční selhání s následným vlivem na plicní cirkulaci apřenesením na pravou komoru, méně často pak infarkt pravé komory, plicní choroby, zejména CHOPN, plicní hypertenze, chlopenní vady plicnice a trikuspidální chlopně.
  • Klinický obraz - symptomy jsou méně nápadné, nejčastěji se objevuje únava, slabost, nechutenství, zvýšená náplň krčních žil, hepatosplenomegalie, symetrické otoky DK

Levostranné srdeční selhání - způsobeno městnáním v malém oběhu ( dušnost, edém plic, hemoptýza). Vzniká při neschopnosti levé komory plnit nároky na ni kladené.

  • Nejčastější příčinou je infarkt myokardu, arteriální hypertenze, aortální a mitrální chlopenní vady a kardiomyopatie.
  • Klinický obraz - vedoucím příznakem je DUŠNOST, zprvu námahová později i klidová

Ortopnoe – dušnost, která se dostaví krátce po usnutí, nutí nemocného posadit se, či vstát....v této poloze ustupuje....
Paroxyzmální noční dušnost....
Únava, intolerance zátěže
Tachypnoe, tachykardie,šelesty ( změny průtoku na chlopních..), poslechově i chrůpky na plicích

Dopředné selhání znamená , že srdce není schopné dodat do oběhu adekvátní množství krve, klasickým obrazem je "kardiogenní šok".

Zpětné selhání znamená městnání krve "před" srdcem a typickým příkladem je edém plic při městnání v malém oběhu.

Příznaky a typy srdečního selhání se často kombinují!

V klinické praxi nejčastěji rozlišujeme srdeční selhání akutní a chronické. Akutní selhání srdce může vzniknout "de novo" nebo jako akutní zhoršení chronického srdečního selhání.

Akutní selhání probíhá pod dramatičtějším klinickým obrazem, chronické selhání je charakteristické tím, že je při něm zapojena řada kompenzačních mechanismů, takže jeho progrese je obvykle pomalejší.

Pro akutní selhání je také charakteristické, že často dokážeme vystopovat klinické situace, které vedly k jeho vzniku:

SPOUŠTĚCÍ FAKTORY....

  • Změny v terapii ( vysazení diuretik)
  • Solná nebo volumová zátěž (dietní chyba)
  • Arytmie (nově vzniklá FiS)
  • Extrémní fyzická zátěž
  • Souběžné zánětlivé onemocnění (bronchopneumonie)
  • Febrilní stavy
  • Anemie a další vlivy…

Zdroje:

Dušnost. WikiSkripta [online]. Praha: Mefanet, 2020, 17.11,2020 [cit. 2021-5-5]. Dostupné z: https://www.wikiskripta.eu/w/Du%C5%A1nost

BULAVA, Alan. Kardiologie pro nelékařské zdravotnické obory. Praha: Grada Publishing, 2017. ISBN 978-80-271-0468-0.



Naposledy změněno: středa, 5. května 2021, 19.13