Pro diagnostiku srdečního selhávání jsou podstatné typické subjektivní a objektivní nálezy a objektivní průkaz dysfunkce levé komory nejčastěji pomocí echokardiografie.

Stanovení natriuretických peptidů (NT-proBNP) lze využít v diagnostice, neboť jsou velmi citlivým indikátorem. Jejich stanovení má zejména negativní prediktivní hodnotu, to znamená, že pokud jsou hladiny nízké, je diagnoza srdečního selhání krajně nepravděpodobná.

  • EKG
  • ECHO
  • RTG hrudníku
  • Magnetická rezonance
  • Koronarografie
  • Pravostranná srdeční katetrizace
  • Zátěžové testy

Zdroj:

BULAVA, Alan. Kardiologie pro nelékařské zdravotnické obory. Praha: Grada Publishing, 2017. ISBN 978-80-271-0468-0.

Naposledy změněno: středa, 5. května 2021, 19.15