Technik, které se provádějí při skupinové psychoterapii, je velké množství (Kratochvíl, 2005). Mnohé z nich při své práci používají i učitelé, např.:  


  • techniky pro začínající skupinu,
  • diskusní skupinová sezení,
  • hry s psychoterapeutickým potenciálem,
  • neverbální pohybové techniky,
  • psychodrama,
  • muzikoterapie,
  • arteterapie,
  • relaxační techniky.

 

 Techniky pro začínající skupinu

Do této skupiny řadíme různé postupy, které slouží k „rozproudění“ či rozehřátí a k navození atmosféry pro sdělování vlastních pocitů a zážitků. Mohou být pohybové,  fantazijní, výtvarné a další.  

 

Diskusní skupinová sezení

Diskuse jsou ve skupinové psychoterapii klíčové. Všichni se zpravidla usadí do kruhu a hovoří spolu o určitých problémech.

 

Hry s psychoterapeutickým potenciálem

Hry podněcují aktivitu a tvořivost a přinášejí materiál k prohloubení sebepoznání, k poznávání druhých a ke srovnávání. Terapie hrou se hodně používá u dětí ve věku od 3 do 12 let. Hra je přirozeným prostředkem dětského sebevyjádření.

 

Neverbální pohybové techniky

Vyjádření pohybem může vést k dokonalejší expresi, k hlubšímu poznání, může usnadňovat navazování kontaktu i přispívat k odreagování člověka.

 

Psychodrama a dramaterapie

Tyto metody využívají divadelních prvků k psychologickým účelům. Na rozdíl od tradičního divadla zde není cílem vytváření umělecké skutečnosti, ale ovlivnění duševního stavu jedince při léčbě či převýchově.

 

Muzikoterapie

Muzikoterapie k léčebnému působení na jedince využívá hudbu, a to jak poslechem, tak aktivním provozováním.

 

Arteterapie

Arteterapie pracuje s výtvarnými aktivitami jedince - kreslení, malování, modelování. Není ale významná umělecká hodnota výtvoru, ale poskytnutý prostor k projevení problematiky pacientů.

 

Relaxační techniky

Relaxace pomáhá uvolnit pocity duševního i tělesného napětí, odstranit úzkost, fobické příznaky a umožňuje zklidnit jedince (Kratochvíl, 2005).

Última modificación: jueves, 10 de junio de 2021, 12:51