Adolphe-Lambert Quételet, byl všestranný belgický vědec, který objevil normální rozdělení pro biometrii. Quételet, který se stal jedním ze zakladatelů Královské statistické společnosti v Londýně, byl hlavním povoláním astronom a statistikou se zabýval pouze ze záliby. Jeho vášeň však přecházela až do rozvernosti, když jednou prý spočítal celkovou váhu bruselského obyvatelstva. Quételet, který se často a tak přesně zabýval statistickými tabulkami, během studia zjistil, že překvapivě mnoho výsledků sčítání a měření vykazuje takové rozdělení četností, jaké je charakteristické pro „křivku chyb“, která mu byla jako astronomovi dobře známa. Provedl proto mnohá měření na vlastní pěst, mezi nimi jako jedno z prvních proslulé měření obvodu prsou skotských vojáků. Na tomto základě dospěl k závěru, že nepřihlíží-li se k poměru mezi střední hodnotou a rozptylem, pak uspořádání četností vykazuje při těchto měřeních skutečně přesně stejnou strukturu, jaká je v tabulkách chyb měření – křivku normálního rozdělení. Quételet byl první, kdo mluvil o tomto rozdělení. Normální rozdělení podle Quételeta neznamenalo nic jiného než to, že se příroda snaží vytvořit ideální typ člověka, „homme moyen“, avšak v různé míře chybuje. „Homme moyen“ se může doslova přeložit jako průměrný nebo střední člověk. Je to vlastně ideální typ člověka, o který se příroda snaží, a který je v podstatě nereálný. Je to nejen matematicko-mystická bájná bytost, ale i důležitá základna pro celou budoucí statistiku, koncept normálního rozdělení, normální křivky, střední hodnoty a rozptylu. Karl Pearson, otec moderní statistiky, byl rovněž obdivovatelem normální křivky, ačkoliv znal i její nedostatky. Stanovil, že v přírodě jsou i nenormálně rozdělené veličiny, a také se pokusil vypracovat specifická schémata rozdělení pro tyto případy. Přitom však zjistil, že z mnohých, na první pohled nenormálních rozdělení se po pečlivém rozboru vyklubou spletence dvou i více normálních rozdělení.

Naposledy změněno: pondělí, 22. března 2021, 10.45