Materiální a didaktické prostředky

Didaktické aspekty využívání materiálních prostředků

 Primární cíl využívání materiálních a didaktických prostředků vyučování, tj. zefektivnění vyučovacího procesu, se dá dosáhnout pouze tehdy, přistupuje-li učitel k práci s těmito prostředky uvědoměle a metodicky promyšleně. Podstatné je si uvědomit, že ani ta nejlepší učební pomůcka, či prostředek didaktické techniky nemůže zastoupit učitele. Mnohé materiální prostředky nabízejí velké možnosti ve vyučování i při samotném procesu učení se, ale osobnost učitele je nenahraditelná z několika důvodů - usměrňuje činnost dětí, upozorňuje na podstatu učiva, systematizuje vědomosti, doporučuje pracovní náměty, provádí pokusy, pomáhá při manuálních činnostech apod.

V pedagogické praxi se setkáváme se zanedbáváním využívání materiálních prostředků, což se odůvodňuje převážně nedostatkem učebních pomůcek, zdlouhavou instalací a přenášením, morálním i fyzickým opotřebováním, ale také tvrzením, že informací a poznatků je tolik, že je lepší slovní zprostředkování učitelem. Druhým extrémem je předimenzované využívání materiálních prostředků, které je způsobeno moderní didaktickou technikou, hlavně vizuálními a audiovizuálními médii.

 Jako technika všeobecně, tak i didaktická technika, se velmi rychle vyvíjí, což vyžaduje, aby se učitel v této oblasti soustavně vzdělával a uměl pak následně využívat techniku ve své práci. Velmi aktuální je dnes didaktická výpočetní technika, se kterou se učitel setkává téměř při každé činnosti - tvorba učebních pomůcek, výukové programy, tvorba třídních dokumentů, vizualizace učiva, grafické výstupy, simulace různých dějů apod.

Protože se mnoho informací rozšiřuje pomocí novodobých technických prostředků, začala školní praxe rozlišovat kategorie klasické (tradiční) materiální prostředky a moderní materiální prostředky. Ovšem toto rozdělení často zapomíná na skutečnost, že rozvojem techniky dochází i k vývoji klasických prostředků, které se tak stávají didakticky účinnější, progresivnější, takže se dostávají na úroveň pomůcek moderních. Modernost materiálních prostředků nelze spatřovat v době vzniku prostředku či technickém zpracování, ale hlavně v tom, jak jejich obsah a forma přispívá k dosahování kvalitnějších výsledků ve výchovně-vzdělávací práci.

 Materiální a didaktické prostředky významně přispívají k intelektuální i motorické aktivitě dětí, k jejich samostatnosti a tvořivosti. Pro uplatňování materiálních a didaktických prostředků platí určitá pravidla, jejichž dodržování podtrhuje opodstatnění jejich využívání:

-  soulad jejich využívání s cíli vyučování a s učivem,

-  respektování didaktických zásad (vědeckost, názornost, přiměřenost, postupnost aj.),

-  jasné vymezení funkce  (motivační, fixační, expoziční, zpětnovazebná apod.),

-   soulad s vyučovacími metodami a organizačními formami (vyjádřený způsobem použití a časovým zařazením do výuky),

-   množství analyzátorů zapojených do vnímání (umožňuje trvalejší osvojení a zapamatování poznatků),

-   momentální stav žáka (strach, napětí, únava apod.),

-   vzájemný poměr názoru a slova (neaplikovat několik pomůcek najednou, aby nedocházelo k rozptylu pozornosti, je třeba soustředit pozornost na podstatné části, znaky, souvislosti, předem děti seznámit s materiálním prostředkem).