первый иностранный язык

второй иностранный язык



класс

третий

седьмой или восьмой (больше часов)



развитие мышления учащихся

младшие школьники

конкретное мышление

примеры

подражание

память

старшие школьники

более развито логическое и абстрактное мышление

схемы

таблицы

аналогии

подход

скорее интуитивный

деятельностный

более сознательный,

коммуникативно-когнитивный, сопоставительный,

социокультурная направленность

трансфер

из родного языка

из родного языка (близкородственность)

из первого иностранного языка

- словарный запас

- грамматические категории

- фонологическая транскрипция

- навыки и стратегии обучения иностранному языку

интерференция

из родного языка

из родного языка

из первого иностранного языка

- словарный запас (magazin)

- произношения


речевые умения

репродуктивные и продуктивные

(теоретическое) внимание к репродуктивным

мотивация


необходимо еще больше мотивировать, индивидуальных подход, самосознание

темп

Медленный,

повторение

более быстрый


(Zdroj: DRÁBKOVÁ, Markéta. Fenomén mnohojazyčnosti ve vzdělávání. Plzeň, 2018. Diplomová práce (Mgr.). Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická. Vedoucí práce Michaela Pešková.)


První cizí jazyk

Dle RVP – Cizí jazyk patří do vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Cizí jazyk je vyučován na prvním i druhém stupni základní školy. Školní vzdělávací program každé školy, který se řídí Rámcovým vzdělávacím programem, určuje, kdy začne povinná výuka cizího jazyka. Nejpozději však od třetí třídy.

Rámcový vzdělávací program určuje očekávané výstupy pro poslech s porozuměním, mluvení, čtení s porozuměním a psaní. Cílem prvního stupně je předat žákům základ slovní zásoby, budovat čtenářské dovednosti, na kterých je založena i schopnost psaní. Žáci především na začátku výuky nemají osvojený jazykový systém ani českého jazyka, a proto je upřednostňován induktivní způsob výuky. To znamená, že se žáci učí básničky, různá říkadla a postup tvoření vět v podstatě odvozují sami.

Ukončením devátého ročníku základní školy jsou očekávané výstupy následující – pro poslech s porozuměním: Žák rozumí obsahu poslechových textů a konverzací, pokud jsou pronášeny zřetelně, je schopen reagovat a opírá se o známou slovní zásobu. Pro mluvení jsou očekávanými výstupy: Žák je schopen konverzovat a zjistit si základní informace. Je schopen hovořit o probíraných tématech, která se týkají každodenního života. Žák je také schopen reprodukce textu, který je úměrný úrovni a věku žáka. Pro čtení s porozuměním jsou očekávanými výstupy: Žák čte přiměřeně obtížný text. Je seznámen a s fonetickými pravidly. Je schopen roztřídit a shrnout důležité informace v textu, které je schopen podat vlastními slovy. Pro psaní jsou očekávanými výstupy: Žák je schopen i v písemné formě vyjádřit základní informace o sobě a probíraných tématech. Neznámá slova si vyhledá v různých typech slovníků. Dokáže také odpovídat na jednoduchá písemná sdělení a ovládá pravopis u osvojené slovní zásoby. Žákům jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení. Požadavky jsou určeny Společným evropským referenčním rámcem pro jazyky a předpokládaná úroveň Cizího jazyka je A2.16Tou se řadí mezi uživatele základů jazyka.


Druhý cizí jazyk

Dle RVP – Další cizí jazyk patří také do vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Výuka začíná až na druhém stupni základní školy, a to nejpozději od osmé třídy. Školní vzdělávací program každé školy určuje, do kolika let je výuka dalšího cizího jazyka rozložena.

Ten vychází z Rámcového vzdělávacího programu, který určuje očekávané výstupy pro poslech s porozuměním, mluvení, čtení s porozuměním a psaní. To znamená, že ukončením deváté třídy základní školy jsou očekávané výstupy následující - pro poslech s porozuměním: Žák se seznamuje s fonetikou na základě poslechu slov a kratších promluv a je schopen vykonávat pokyny učitele. Vnímá řeč, která je zřetelná. Promluvy mohou být doplněny pomlkami, aby žák zcela pochopil jejich význam. V poslechových textech rozliší základní slova, aby pochopil význam textu. Očekávané výstupy v mluvení obnáší: Schopnost navázat jednoduchou konverzaci. Schopnost představit sebe, své blízké či jak tráví volný čas, a to v krátkých výpovědích, které pro další cizí jazyk mohou být doplněny pauzami, aby měl žák více času pro nalezení vhodných jazykových prostředků. Žák je schopen pokládat a také odpovídat na jednoduché otázky. Při čtení s porozuměním jsou očekávanými výstupy: Žák vyslovuje a čte foneticky správně. V textu, který je přiměřený žákově jazykové úrovni, vyhledá základní informace a rozumí jim. A ve slovnících je schopen najít slova, kterým nerozumí. Při psaní je očekávaným výstupem: Žák je schopný zapsat v jednoduchých větách informace o sobě a své rodině a vyplnit formuláře a cvičení na další probíraná témata. Žákům jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení. Požadavky jsou určeny Společným evropským referenčním rámcem pro jazyky a předpokládaná dosažená úroveň Dalšího cizího jazyka je A1.18 Tou se řadí mezi uživatele základů jazyka.


18 Národní ústav pro vzdělávání: Rámcový vzdělávací program [online]. Praha, 2017, s. 16, 17, 29 [cit. 2018-06-28]. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/rvp-pro-zakladni-vzdelavani


Cíle didaktiky dalšího cizího jazyka

Didaktika dalšího cizího jazyka klade důraz na mateřský jazyk i na první cizí jazyk. Výuka mateřského jazyka rozvíjí komunikační dovednost, rozšiřuje slovní zásobu, učí žáky porozumět psanému textu. Také učí žáky receptivním dovednostem a měla by podporovat kladný vztah k jiným kulturám. První cizí jazyk je základem pro učení se dalším jazykům a k rozvíjení individuální mnohojazyčnosti. Základními cíli jsou:

1) Rozšíření povědomí o jazycích. Cílem je tedy uspořádat si všechny jazykové struktury. S každým nově osvojovaným jazykem totiž přichází nové znalosti, které je třeba přeorganizovat i se znalostmi, které už žák má tak, aby ho zbytečně nemátly, ale naopak mohl těchto znalostí využít.

2) Rozvoj povědomí o procesech učení se jazykům. Žák si je vědom svého stylu učení, které může dál rozvíjet a obohacovat o nové způsoby.

3) Rozvoj interkulturních znalostí a rozvoj interkulturní komunikační kompetence.

Tyto cíle se upravují na základě seskupení třídy – stáří žáků, jak dlouho se daný jazyk učí a pořadí vyučovaných cizích jazyků.


Specifika výuky ruského jazyka jako druhého cizího jazyka

Osvojování jazyků je závislé na jazycích, které už osvojeny byly - nebo jsou soustavně osvojovány, a zároveň také na jazykové typologii jazyka. Proto je pravděpodobnější, že ve výuce ruského jazyka budou žáci více využívat transfer z českého (mateřského) jazyka jako dalšího slovanského jazyka než z anglického jazyka.

Žák, který se začíná učit ruský jazyk jako další cizí jazyk, je starší, a proto už má více zkušeností s osvojováním cizího jazyka. Může také využít toho, že zná svůj styl učení a strategie, které mu pomáhají při osvojování nového jazyka. Učitel může ve výuce ruského jazyka využít toho, že se žák orientuje alespoň v základní lingvistické terminologii a je tak schopen srovnávat více jazykových systémů.

Při výuce ruštiny je přirozené brát zřetel k mateřskému jazyku (s ohledem na transfer a interferenci) a v prvních fázích výuky se tak zaměřit především na fonetickou stránku jazyka, která může být jedním z motivačních činitelů. Na začátku výuky pouhou nápodobou, později se zaměřit na cvičení konkrétně zaměřená na daný jev (přízvuk, redukce samohlásek, měkké a tvrdé souhlásky, intonační konstrukce).

I nácvik dovednosti čtení by měl předcházet osvojování grafického systému. Důležité je, aby si žáci neosvojovali čtení s českou výslovností.

U vysvětlování složitějších jazykových jevů je vhodné obracet se na českou terminologii a český systém. Např. skloňování podstatných jmen podle rodu, ne podle typu zakončení, které se používá v ruských gramatikách. Proces osvojování ruského jazyka může žákům usnadňovat i fakt, že znají mezinárodní slova nebo slova přejatá z angličtiny, čímž mohou překonávat jazykový deficit. Jsou tedy schopni se vyjádřit opisem či použít vhodné synonymum.

Moderní vyučování se zaměřuje především na rozvíjení komunikativní kompetence žáků. Úkolem učitele je nastolit příjemnou cizojazyčnou atmosféru, aby žáci měli zájem mluvit v ruském jazyce. Upřednostňovat tak řečovou praxi nad jazykovou teorií. Nebát se využít všech znalostí a dovedností, které žáci mají z jiných jazyků, a motivovat žáky pro výuku ruského jazyka (pracovní uplatnění, v kolika zemích se mluví rusky atd.).


Návrh na využití transferu z prvního cizího jazyka do druhého cizího jazyka

Zde se nachází návrh cvičení, která by se dala využít při výuce ruského jazyka jako dalšího cizího s ohledem na transfer z prvního cizího (anglického) jazyka.

1. Lexikální cvičení


Podobná slova ruského a anglického jazyka, tedy první cizího jazyka a dalšího cizího jazyka.

anglický j. (první cizí)

ruský j. (další cizí)

herec

actor

актёр

cena

prize

приз

básník

poet

поэт

kancelář

office

офис

novinář

journalist

журналист

přístav

port

порт

socha

sculpture

скульптура

společnost

company

компания

třída

class

класс

umělec

artist

артист

výsledek

result

результат

výtah

lift

лифт

zajímavý

interesting

интересный

zkouška

exam

экзамен

doporučovat

recommend

рекомендовать

doprava

transport

транспорт

náramek

bracelet

браслет

počítač

computer

компьютер

tiskárna

printer

принтер



3. Fonetická cvičení

Hlavně v předazbukovém období se žáci mohou opřít o latinku a transkripci, kterou znají z prvního cizího jazyka, a procvičovat tak výslovnost jednotlivých fonémů, morfémů, slov a celých vět.

Učitel může začít od výkladu jednotlivých hlásek, které nemusí srovnávat jen s českým jazykem, ale může je porovnat i s jazykem anglickým.


Např. písmeno Ц [ц] / ts / tz – označuje takovou hlásku, kterou už žáci znají z anglického jazyka tsunami [tsu:ˈna:mi].

Např. písmeno Ч [ч] – označuje hlásku [tʃ] jako u anglického slova cheese [tʃi:z].

Např. písmeno ж - [ж] / [zh], [g], [j], [ʒ] označuje hlásku, kterou už žáci znají z anglického slova garage ['gærɑ:ʒ].

Např. Písmeno Й označuje hlásku, kterou už žáci znají z anglického slova slova York [jɔːk] nebo yoghurt [ˈjoʊɡr̩t].

Žáci mohou také číst a přepisovat slova za použití transkripce. Učitel může transkripci použít při výkladu - cvičení s vyplněnou transkripcí lze použít při nácviku dovednosti čtení se správnou výslovností během fixační fáze hodiny. Přepis může být samostatnou prací žáků např. ve fázi procvičovací.


Přečti: [pənˈidˈélˈnˈik] = понедельник

Přepiš transkripcí: понедельник - [--------------]

Z anglického jazyka lze také použít větný přízvuk. Učitel tak využije jedinou větu k tomu, aby žákům ukázal, jak důležitý větný přízvuk je - jak se na základě jedné otázky budou měnit odpovědi. Lze využít při výkladu.