-        I v této písni je velký rozsah, vysoký tón, tzn. vrcholový tón musí být předem prostorově připraven, označeno v notách značkou „o“. 

-        Nezapomeneme zastavit dech a opřít výslovnost souhlásky do kořene nosu a důkladně proslovit samohlásku, aby se pocitově ocitla až na bránici, tím poskytneme tónu oporu a nebude nás nic nutit použít tlak  v oblasti krku.

Poznámka: Při zpěvu nesmí vzniknout žádný tlak v oblasti krku, což můžeme kontrolovat dotykem prstů v oblasti hrtanu (jemně položit prsty na ohryzek a jeho okolí). Je třeba důsledně a aktivně vyslovovat samohlásky do krku i souhlásky z kořene nosu. Učíme se vnímat správný tón a učíme se identifikovat chyby, které pak v dalším opakování zkoušíme opravit. Výsledný stav musí být bez tlaků a tenzí, zpěv nám musí být příjemný. Pokud se nějaká tenze objeví, děláme něco špatně – většinou nevyslovujeme souhlásky do uvolněného krku. Pamatujeme, že zpěv je  VĚDOMÁ A PROMYŠLENÁ ČINNOST, intuice a náhoda nám moc nepomohou.