Teorie k tvorbě hlasu
Hrudní rejstřík (hlas)
● Obsahuje frekvence u mužů 65-250 Hz (C-h) u žen 123-440 Hz (H-a1).
● Typický pro hlubokou a nižší hlasovou polohu do e1 ( i oblast mluvního hlasu).
● Zní barevně, plně, pokud tvořen silou vnímán jako nekultivovaný, chraptivý, drsný.
● Hlasivky kmitají v plné hmotě a jsou napínány „vnitřním napínačem“ (samotný hlasivkový sval). Lze jej napnout jen do určité výšky tónu (e1, silou lze přetáhnout do h1-es2).
● Bývá spojen se silou dechu a s tvrdými hlasovými začátky.
● Hlas rezonuje v hrudi, při tlaku dechu na hlasivky v krku.
Hlavový rejstřík (hlas)
● U mužů frekvence 250-520 Hz(h-c2), u žen 440-1047 HZ(a1-c3).
● Typický pro vysokou hlas. polohu (tj. pro zpěvní hlas.
● Zní měkce, někdy s dyšnou příměsí.
● Hlasivky kmitají blanitými okraji, jsou napínány vnějším natahovačem ( sval na přední straně hrtanu mezi chrupavkou štítnou a prsténcovou) s účastí ostatních vnějších hrtanových svalů.
● Podmínka pro tvorbu hlav. rejstříku – volný hrtan.
● Spojen s měkkými začátky a prohloubeným výdechem od Bránice.
● Činnost hlav. rejstříku navodíme slabou dynamikou a vokálem „U“ (nejlépe v poloze nad f1).
● Hlas tvořený hlav. rejstříkem rezonuje v lebce a v měkké hrudi.