Štráfelda (2023) definuje typografii "jako disciplínu, zabývající se písmem, především jeho správným výběrem, použitím a sazbou." Cílem toho, by pro nás mělo být snazší čtení a rychlejší vnímání čteného textu. Také vyloučení chyb a různých nejasností v textu, které plynou z více možností zápisů používaných v dokumentu (Štráfelda 2023).

Jako každé řemeslo má i typografie svá pravidla. Typografická pravidla jsou z velké části překryta s pravidly českého pravopisu. Platí tedy pro jakýkoliv text, který je tištěný, zobrazený na displeji nebo ručně psaný. Opustit od těchto pravidel můžete jen tehdy, pokud to nevyžaduje speciální forma tiskovin nebo výtvarný úmysl (Blažek 2022).

Je důležité, aby každá část textu, která se v dokumentu nachází a má stejný význam nebo je stejného druhu, byla formátována stejným způsobem. Pokud norma umožňuje formátování více způsoby, použije se vždy jeden z možných způsobů zápisu. Toto platí pro využití druhů písma, velikosti písma, různé způsoby ve vyznačování textu a pro mnoho dalších podob. Tyto náležitosti mají být vymezeny jednotnou vizuální formou (norma ČSN 01 6910).

Tato kapitola se zabývá pouze některými typografickými pravidly. Další z nich jsou vypsány v internetové jazykové příručce pod odkazem zde nebo v aktuální platné normě ČSN 01 6910.






Zdroje:

ČSN 01 6910. 2014. ČSN 01 6910 (016910) A Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2014. Dostupné také z: http://csnonline.agentura-cas.cz/.

ŠTRÁFELDA, Jan. 2023. Typografie. [online]. Cit. 10. 2. 2024. Dostupné z: https://www.strafelda.cz/typografie

BLAŽEK, Filip. 2022. Typokniha: průvodce tvorbou tiskovin. 2. vydání. V Praze: UMPRUM, 2022. ISBN 978-80-88308-70-6.