2. Normální rozdělení

Jedná se o dvouparametrové rozdělení, kdy náhodná veličina má normální rozdělení tehdy, je-li možno náhodný výsledek interpretovat jako součet nekonečně mnoha malých nezávislých vlivů, přičemž žádný z nich by neměl mít na výslednou náhodnou veličinu rozhodující vliv. Zajímavostí je, že s rostoucím počtem pozorování se rozdělení průměru pozorovaných hodnot stále více přibližuje rozdělení normálnímu, a to bez ohledu na to, jaké rozdělení veličiny původně měly.

Tvar časové závislosti ukazatelů spolehlivosti se liší dle konkrétních hodnot parametrů rozdělení, mezi které patří střední hodnota (μ) rozptyl (σ2). Nejčastěji je možno normální rozdělení funkcí hustoty pravděpodobnosti, která je známa jako gaussova křivka. Pro následující hodnoty parametrů rozdělení jsou základní průběhy uvedeny v následující části textu.








V praxi se normální rozdělení používá k modelování doby do poruchy stárnoucích prvků, které se opotřebovávají a pro aproximaci jiných rozdělení. Jak je patrné obzvláště z průběhů intenzity poruch, popisuje rozdělení poslední třetí část vanové křivky.