3. Měření unikajících proudů

Unikající proud spotřebiče je proud složený z konstrukčního unikajícího proudu (proudu unikajícího do neživých částí nebo cizích vodivých částí a do země u nepoškozeného spotřebiče) a z možného poruchového unikajícího proudu.

Unikající proud se může projevit jako proud ochranným vodičem i jako dotykový proud.

Proud ochranným vodičem je proud, který protéká ochranným vodičem spotřebičů třídy ochrany I

Dotykový proud je proud, který z elektrických spotřebičů třídy ochrany II a z těch vodivých částí spotřebičů třídy ochrany I přístupných dotyku, jež nejsou spojeny konstrukčně s ochranným vodičem, při používání spotřebiče protéká přes osobu obsluhující spotřebič do země.

Norma ČSN 33 1600 ed. 2 doporučuje měřit unikající proud třemi způsoby:

    - měření proudu protékajícího ochranným vodičem

    - měření dotykového proudu

    - měření náhradního unikajícího proudu

Měřením unikajícího proudu zjišťujeme, jaký proud by protékal tělem člověka po dotyku na přístupnou neživou část spotřebiče u zařízení třídy ochrany II, a nebo jaký proud by protékal tělem člověka po přerušení ochranného vodiče u zařízení třídy ochrany I po dotyku na přístupnou živou část.

Měření proudu protékajícího ochranným vodičem

U spotřebičů třídy ochrany I se měří proud protékající ochranným vodičem při přiložení síťového napětí.

U spotřebičů, které lze uložit izolovaně, se měří přímo proud protékající ochranným vodičem.

U spotřebičů, které nelze uložit izolovaně (izolace proti zemi alespoň 10MΩ), se zjišťuje proud protékající ochranným vodičem nepřímo jako rozdílový proud.

Měření proudu protékajícího ochranným vodičem u izolovaně uložených spotřebičů třídy ochrany I


Měření proudu protékajícího ochranným vodičem jako rozdílového proudu u spotřebičů třídy ochrany I, které nelze uložit izolovaně


Měření dotykového proudu

Měří se dotykový proud (tj. proud procházející izolací spotřebiče) při přiložení síťového napětí.

Provádí se u spotřebičů třídy ochrany II a u přístupných (vnějších) vodivých částí nespojených s ochranným vodičem spotřebičů třídy ochrany I.

U spotřebičů, které lze uložit izolovaně, se dotykový proud měří přednostně přímo, a to na vodivých částech spotřebiče.

U spotřebičů, u kterých nelze zaručit, že měřené části jsou izolovány od země, se zjišťuje dotykový proud nepřímo, jako rozdílový proud vyhodnocením proudu do spotřebiče přicházejícího a z něj odcházejícího.

Přímé měření dotykového proudu spotřebičů třídy ochrany II a u vodivých neživých částí nespojených s ochranným vodičem spotřebičů třídy ochrany I


Měření dotykového proudu (zjištěním rozdílového proudu) u spotřebičů třídy ochrany II a u vodivých neživých částí nespojených s ochranným vodičem spotřebičů třídy ochrany I


Měření náhradního unikajícího proudu

Měření náhradního unikajícího proudu se používá jako jedna z alternativních metod jen v případě, že byl předtím s vyhovujícím výsledkem změřen izolační odpor.

Při ověřování spotřebičů měřením náhradního unikajícího proudu je na rozdíl od měření proudu ochranným vodičem a měření dotykového proudu použit samostatný zdroj poskytující napětí (vyšší než 25 V a nižší než 250 V). V případě, že se použije napětí nižší než jmenovité, musí být změřený unikající proud přepočítán na hodnotu při jmenovitém napětí spotřebiče.

Měření náhradního unikajícího proudu u spotřebiče třídy ochrany I


Měření náhradního unikajícího proudu u spotřebiče třídy ochrany II a neživých částí nespojených s ochranným vodičem spotřebičů třídy ochrany I