3. Brutalismus

Brutalismus je dalším jedinečným architektonickým stylem, který v Československu doznal svých specifik. Brutalismus se začal původně vyvíjet ve Francii a Anglii, kde architekti již ve 40. letech experimentovaly se stavbami s robustními hmotami a pohledovým betonem. Označení stylu odkazuje na francouzské slovení „beton brut“ čili surový beton, který ve své pozdní tvorbě s oblibou používal le Corbusier.

Brutalistní stavby často měřítkem neodpovídají prostoru, do kterého jsou začleněny, nereagují na své okolí, proto jsou veřejností často odsuzovány.  Architektura tohoto směru je založena na kontrastu materiálů, světel a stínů, hmot. Některé realizace jsou výjimečné i v evropském kontextu a získaly i mezinárodní ocenění (české velvyslanectví v Londýně).  Právě zahraniční realizace československých architektů, kdy objednavatelem byl československý stát, byly zcela soudobé a odtržené od českého prostředí, protože stát se na venek chtěl prezentovat tím nejlepším – realizace zahraničních československých velvyslanectví jsou zajímavou kapitolou této doby.

V Československu jmenujme realizace zejména z okruhu Karla Filsaka (hotel Intercontinental v Praze), Jana Šrámka (čs. zastupitelství v Londýně), Karla Pragera (budova Národního shromáždění) či manželů Machoninových (OD Kotva v Praze, hotel Thermal v Karlových Varech).