2. Od počátku 20. století do vzniku Československa

Základy české ilustraci pro děti položil Mikoláš Aleš, inspirovaný lidovým uměním. 

O povznesení úrovně (nejen dětské) knihy se zasloužil SVU Mánes, který r. 1902 vydal bohatou obrazovou publikaci s ilustracemi pro děti Sníh. Obsahovala texty Jana Nerudy, Václava Říhy, slovenskou a ruskou pohádku, část Dekameronu a jiné texty, doprovázené ilustracemi Mikoláše Alše, Ladislava Šalouna, Stanislava Suchardy, Anny Boudové, Františka Kupky nebo Jana Kotěry. 

K posunu od dříve prosazované didaktičnosti k uměleckým hodnotám přispělo Hnutí za estetickou výchovu dětí, k jehož předním představitelům patřil Otakar Hostinský, F. X. Šalda, Alois Mrštík nebo Zdenka Braunerová. 

---

Kniha jest – nebo alespoň má býti – vedle zprostředkovatelky vnitřního života a posvěcení i dokonalým uměleckým předmětem, věcí výtvarné kultury, krásnou věcí uměleckou.

 F. X. Šalda, esej Kniha jako umělecké dílo, 1905

---

Osobnosti a příklady tvorby

Adolf Kašpar

Božena Němcová, Babička, 1903

Hanuš Schwaiger

Josefina Schwaigerová, Šest pohádek o hastrmanech, 1903

Jaroslav Panuška

Václav Říha, Letní noc, 1905

Artuš Scheiner

Božena Němcová, pohádky, O labuti, 1913

Vojtěch Preissig

Jan Karafiát, Broučci, 1902

Josef Wenig

Jan Karafiát, Broučci, 1919