Ilustrace pro děti a mládež

„Dětská kniha znamená jednotu slova a obrazu: v nové době přistupuje k těmto dvěma složkám i forma jejich spojení, architektura knihy, její grafická úprava."

František Holešovský, Glosy k vývoji české ilustrace pro děti, 1982

V širším smyslu rozumíme literaturou pro děti a mládež texty spojené s výchovou a vzděláváním. Objevují se sice už ve středověké literatuře, jedná se ale spíše o ojedinělé počiny, např. Řeči besední Tomáše Štítného (kol. 1390) formulované jako dialog otce s dětmi. Zcela výjimečný je svou koncepcí Komenského Orbis pictus (dvojjazyčně 1658, ve variantě s češtinou1685), jeden raných příkladů využití výchovné ilustrace.

V užším smyslu vzniká literatura pro děti a mládež až v 19. století. Přispělo k tomu zavedení povinné školní docházky a s ním spojená potřeba učebnic a encyklopedií. Zásadní úlohu sehrála zároveň vlna romantismu, která podnítila zájem o lidovou slovesnost. 

V českém jazykovém prostředí ovšem až do 80. let 19. století původní literatura pro děti a mládež neexistovala, pouze překlady, např. Charles Dickens, Oliver Twist, 1838, česky 1844, Alexandr Sergejevič Puškin, Kapitánova dcerka, 1836, česky 1847, Alexandre Dumas, Tři mušketýři, 1845, česky 1851 aj.