Antropologie jako věda

Holismus v antropologii znamená, že bází pro porozumění jednotlivým aspektům určité kultury, které jsou z hlediska pozorovatele dostupné skrze jednání aktérů a jeho výsledky, je celkový kulturní kontext, jehož jsou tyto aspekty integrální součástí.

Komparativní perspektiva se odvíjí od předpokladu, že v různých společnostech a společenských prostředích jsou sdíleny různé soubory kulturních vzorců, přičemž jedním z východisek antropologické interpretace jednání lidí a jejich interakcí je zřetel ke kulturní variabilitě a diferenciaci lidstva, resp. mezikulturní srovnávání.

S tím souvisí i snaha nahlížet životní zkušenost sociálních aktérů „z jejich hlediska“, prizmatem myšlenkových (kognitivních či sémantických) kategorií zakotvených v jejich kultuře, resp. snaha o rozlišování perspektivy emic a etic.

Metodologicky se sociální a kulturní antropologie opírá o koncept zúčastněného pozorování, resp. o dlouhodobý stacionární terénní výzkum. To znamená, že pracuje s primárními daty čili s informacemi získanými samotným badatelem v rámci přímého kontaktu s informátory.